Občanské sdružení Brezina o.s., jehož je cílem ochrana životního prostředí především s ohledem na zájmy obyvatelstva, si Vás dovoluje informovat, že uvažovaná výstavba parku velkých větrných elektráren (VVE) v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Holušice, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice, Podholušice a Sedlečko, může negativně ovlivnit naše zdraví, životní prostředí, hodnotu našeho majetku, rozvoj turistiky atd.
Chraňme
Svoje zdraví, majetek, okolní krajinu
Občanské sdružení Brezina o.s. organizuje petiční podpisovou akci, která nám umožní vyjádřit svůj souhlas/nesouhlas s výstavbou VVE v blízkosti našich obydlí.
Podpisové archy jsou k dispozici na následujících adresách:
Brezina o.s., Sedlečko 12
Lenka Vlková, Chraštičky 17
Vladimír Jirsák, Kozárovice 104, (denně, po 18,00 hodině)
Podrobné informace o problematice VVE a o našem stanovisku jsou k dispozici na adrese: www.brezina-os.cz, v přiloženém otevřeném dopise nebo na adrese
Brezina o.s., Sedlečko 12, 262 72 Březnice.
Rádi uvítáme Vaši účast v občanském hnutí Brezina o.s., které v současnosti sdružuje
více než 100 zaregistrovaných členů.
středa 21. listopadu 2007
středa 7. listopadu 2007
Otevřený dopis - Stanovisko občanského sdruženi Brezina o.s. k výstavbě VVE
Otevřený dopis
Jsme občanské sdružení Brezina o.s., jehož cílem je spoluvytvářet občanskou společnost zejména tím, že budeme aktivně chránit přírodu a budeme se snažit zabránit jejímu znečišťování, ničení a poškozování.
Registrace společenství občanů BREZINA o.s. byla provedena dne 2.10.2007 (č.j. 68892/07-R) pod ICO 22671285.
A. Stanovisko občanského sdruženi Brezina o.s. k výstavbě VVE:
Prvním konkrétním cílem Brezina o.s. je zabránit, aby v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Holušice, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice, Podholušice a Sedlečko, byla vystavěna série velkých větrných elektráren (VVE).
Výstavba VVE by měla probíhat na vhodných místech, to je takových, kde nenaruší životní prostředí a negativně neovlivni přírodu, život občanů a hodnotu jejich majetku.
V součastné době má občanské sdružení již více než 100 zaregistrovaných členů a zájem o naše aktivity stále roste.
B. Stávající situace:
Firma ELDACO, zabývající se výstavbou VVE, nabídla obecním zastupitelům vybudovaní parku VVE v blízkosti vrchu Březina.
Občané byli informováni pouze jednostranně, jednoznačně s ohledem na zájem uvedené firmy.
Obec Chraštice a obec Bukovany dosud smlouvu se společností ELDACO neuzavřely. Naopak, ve spolupráci s naším sdružením byl vypracován nový koncept smlouvy, který byl předložen zastupitelům obce Bukovan.
Obec Kozárovice smlouvu s firmou ELDACO podepsala již v únoru t.r., rozhodla však pouze hlasy zastupitelů, aniž by své občany informovala o dlouhodobých závazcích (více než 20 let) obce, které ze smlouvy vyplývají.
Podmínky smlouvy jsou pro obec Kozárovice a pro její občany nevýhodné a z právnického hlediska nejasné.
C. Co občanské sdružení Brezina o.s. hodlá podniknout:
Vzhledem k tomu, že občané byli informováni pouze jednostranně, připravujeme informační kampaň k objasnění problematiky výstavby a provozu VVE.
V následné petiční podpisové akci budou občané moci vyjádřit své stanovisko k výstavbě VVE.
Brezina o.s. jménem svých členů a s výsledky petice hodlá oslovit zastupitele zmíněných obcí a představitele příslušných orgánů a zapojit se do jednání o výstavbě VVE.
Následně nabídnout obcím spolupráci v získávání dotací z Evropských fondů na projekty v oblasti ekologie a cestovního ruchu.
D. Problematika výstavby a provozu VVE:
Kdo nám nabízí stavby VE
Firmy, které teď masivně pročesávají snad všechny menší vesnice v ČR a lobují za své výrobky, předkládají leckdy neúplné formace, přikrášlené frázemi o ekologii, jednostranně zaměřené hlavně na získání souhlasu obcí s umístěním elektráren v jejich katastru.
Zájem investorů vyplývá především z toho, jakým způsobem jsou nastaveny obchodní podmínky pro výkup elektrické energie vyrobené větrnými elektrárnami. Tyto podmínky jsou pro investory ekonomicky výhodné, dlouhodobě jsou garantovány natolik příznivé ceny za výkup elektrické energie, které zaručují brzkou návratnost investovaných prostředků a následnou vysokou míru zisku z podnikání. Potenciálních investorů je celé spektrum, od malých firem, až po kapitálově silné subjekty (např. ze skupiny ČEZ). Tyto firmy používají při svých prezentacích téměř nátlakově argumenty jako: „když nebudou větrné elektrárny ve vašem katastru, tak budou u sousední obce, oni budou brát peníze a vy na to budete jen koukat a nebudete z toho mít nic“. Čerpají především z idealistických výroků Hnutí Duha, které nepřipouštějí žádné negativní dopady. Přicházejí s demagogií o čisté, laciné energii, o zvyšování pracovních příležitostí, dokonce o zavírání tepelných a jaderných elektráren. Nakonec přihodí slib „velkorysé“ sumy do obecní pokladničky v hodnotě okolo 150 tisíc korun ročně za každý větrník. To celé je pak posíleno přesvědčováním, že na 150metrová pohybující se monstra si časem zvykneme, stejně jako třeba na zesilovače televizních signálů nebo dokonce sloupy veřejného osvětlení. Je toto normální postup v krajině, která je dosud poměrně zachovaná a nezničená průmyslem, a tudíž vyhledávaná pro rekreaci a turistiku?
Příspěvek do rozpočtu připomíná úplatek
Příspěvek do obecního rozpočtu není vůbec nijak charakterizován (např. jako kompenzace zákonitého poklesu cen nemovitostí nebo snížení přínosu z turistiky) a někdy je i určeno, jak má být obcí využit. Často se bohužel stává, že obecní zastupitelstva nebo starostové (hlavně menších obcí s menším rozpočtem) se záměrem souhlasí bez velkého rozmýšlení. Někteří si vůbec neuvědomují, že vlastně kupují zajíce v pytli, nepátrají po minulosti firem, nestarají se příliš o trvalý rozvoj obce, nezajímá je ani důvod, proč tyto firmy nabízejí peníze obci a nikoli jen vlastníkům pozemků. Vidí pouze peníze navíc do rozpočtu obce. Je však vůbec možné sepsat v současné době a v současném právním a podnikatelském prostředí smlouvu s nějakou firmou na více než 20 let? Jaká je jistota, že smluvený příspěvek bude obec skutečně dostávat po celou dobu? Proč musí průkopníci těchto zařízení za své záměry obcím platit, když tvrdí, že větrná energie je tak šetrná, čistá a výhodná? Není to nakonec spíše tak, že si vlastně zaplatí nás - obyvatele, abychom v případě problémů s větrnými elektrárnami mlčeli?
Zdravotní rizika
Jedním z faktorů, které velice znepříjemňují bydlení v blízkosti VE je hluk. Investoři se sice zavazují dodržením hygienického limitu 40dB v noční době, což je hladina hluku, při které nedochází k poškození sluchového orgánu, s pohodou bydlení však nemá nic společného. Ale existuje i hluk pod hranicí slyšitelnosti – infrazvuk – ten se nebere v úvahu vůbec, jelikož limit není u nás stanoven. A přece podle výzkumů i zkušeností ze zahraničí, hlavně z USA, Anglie a Austrálie existuje, šíří se do vzdálenosti přes 2-3 km, prostupuje stavebními konstrukcemi a u řady lidí způsobuje zdravotní problémy jako chronické poruchy spánku, zvýšení krevního tlaku, bolesti hlavy, pocit úzkosti, podrážděnosti a deprese. Je zřejmé, že tyto následky se podobají stresové reakci plynoucí z trvalého napětí. Není možné existenci infrazvuku ignorovat jen proto, že se o něm obecně málo ví a není stanoven limit.
Podstatné snížení cen nemovitostí
Je zřejmé, že finanční kompenzace, kterou nabízejí investoři obcím za souhlas k výstavbě VVE, ani zdaleka nevyváží pokles cen nemovitostí a polností v okolí VVE.
Ceny nemovitostí, z kterých jsou větrné elektrárny vidět a slyšet, obvykle klesnou o 20 až 30%, nemovitosti stojící v blízkosti VE jsou často neprodejné.
Pochybná efektivita VE
O efektivitu větrných elektráren v podmínkách České republiky vůbec nejde. Z ověřených zdrojů (Ekologie a právo-01/2007-Ekonomické souvislosti využívání větrné energie v ČR), výsledků ze zahraničí a nakonec už i ze zkušeností u nás (Jindřichovice pod Smrkem) je jasné, že větrná energie není vůbec laciná a už vůbec ne čistá. Z technických údajů stavitelů těchto zařízení vyplývá, že maximálního výkonu je větrná elektrárna schopna jen za určité síly větru, ta je různá podle typu VE, ale pohybuje se kolem rychlosti 12m/s. Meteorologové i větrné mapy dokladují, že vítr je nárazový, průměrná rychlost větru na našem území ani zdaleka nepřesahuje hodnotu 5 m/s (Pavlov u Stonařova, kde stojí 2 u nás největší elektrárny – 6 m/s). Větru prostě neporučíme. Účinnost VE se tak na našem území pohybuje kolem 12%. Zbytek energie za ně musí dodávat jiný zdroj energie a tím je zase elektrárna uhelná, či jaderná. A když se přičte náročnost na výrobu těchto zařízení, budování přenosových soustav atd., máme velkou obavu, že emise skleníkových plynů spíše porostou. Spočítal někdo náklady na likvidaci vysloužilých elektráren? Kdo je bude likvidovat? Máme snad elektřiny nedostatek? Proč ji tedy prodáváme? Pro jaký přínos ničíme to, co je u nás jedinečné? Nebylo by lepší podporovat programy na šetření energií?
VŽDYŤ
“Žádná energie není čistá, a pouze ušetřená energie je ekologická."
Žijeme na vesnici
Bydlení na vesnici není vůbec jednoduché. Dojíždění za prací, vzděláním, zdravotnickým zařízením. Minimální obchodní síť, žádné organizované vyžití pro volný čas, o kině či divadlu nemluvě. Na druhé straně zde máme klid, zdravé ovzduší, lesy, louky a zvěř. Můžeme se kdykoliv vypravit na procházku do lesa, na kole do okolí, koupat se či vyrazit na běžky. Poslední měsíce se ale naše poklidné, i když omezené žití na venkově změnilo v neustálý stres a strach, že když odmítneme jednoho investora, podá si dveře s dalším. Chápeme, že firmy, o kterých je řeč, jsou zainteresované, protože na své projekty dostávají dotace a navíc mají po dobu 15-ti let pevně stanovenou výkupní cenu energie. Proč je ale pouze na nás, na občanech, abychom bránili naše obce, a celou krajinu a přírodu, abychom sami argumentovali dopady na zdraví obyvatel, abychom dokonce hodnotili hospodárnost masového budování větrných elektráren v České republice? Je také nepochopitelné, že v době, kdy existuje rozsáhlá, legislativně ošetřená ochrana rostlin a živočichů, nikdo nebere ohledy na prostou nepohodu prostředí, v kterém má žít člověk. Postaví-li se větrník na kopci za naším obydlím, znamená to, že se budeme muset zavírat doma a zatahovat rolety, abychom přestali vnímat rušivý efekt otáčejících se a blikajících rotorů. Ale ani tak možná nebudeme mít v noci klid pro spánek. Na tento způsob života si zvykat nechceme a zvyknout ani nelze!!
Proč se o skutečný průběh tohoto “větrníkového šílenství” příslušné státní orgány více nestarají?
Vždyť by se dalo vycházet ze zkušeností zemí, kde je větrná energie využívána řadu let a kde jsou již pravidla pro umísťování větrných elektráren vytvořena. U nás např. není stanovena minimální vzdálenost od obydlí, nepočítá se s dorovnáním cen nemovitostí, a co se týká krajinného rázu, považují se větrníky pouze za záležitost, která by někomu mohla vadit pouze z estetických důvodů. Rovněž pravomoc úřadů na ochranu přírody je omezená. Pokud by naše republika opravdu potřebovala řešit výrobu elektrické energie pomocí větrných elektráren, předpokládali bychom důkladné „ošetření“ jejich výstavby ze strany státu. Obyvatelé obcí se v problematice větrných elektráren příliš neorientují, a tak záměr výstavby větrného parku berou jako nutné zlo, kterému je nutno se podřídit.
Výsledky anket, kterých se leckdy zúčastní sotva 30% neinformovaných obyvatel, potom rozhodují o zásadních změnách krajiny na desítky let.
Po zastupitelstvích obcí proto právem musíme požadovat, aby hájily zájmy svých rezidentů.
Prostřednictvím Územního plánu může každá obec uplatnit regulaci výstavby větrných elektráren na svém vlastním území (může vymezit lokality vhodné pro umístění větrných elektráren nebo naopak negativně vymezit nevhodné lokality, kde není možné s takovými investičními záměry uvažovat, případně může územním plánem vyjádřit nesouhlas s umísťováním větrných elektráren na celém svém správním území.
Může se snadno stát, že některé podnikatelské záměry často přesahují správní území jedné obce. Není neobvyklé, že jedna obec vydá souhlas s výstavbou na svém území, avšak investice negativně ovlivní především území jiné obce nebo dokonce několika obcí. Pak by situaci měly pomoci řešit orgány kraje a řádně upozornit veřejnost na souvislosti a rizika vyplývající z živelné výstavby větrných elektráren.
Je potřeba domáhat se základních lidských práv na zdraví a příznivé životní prostředí, zakotvených v čl. 31 a 35 ústavního zákona č.23/1991. ("Každý má právo na ochranu zdraví" . "Každý má právo na příznivé životní prostředí".)
S tím souvisí i zajištění objektivních a především odborných informací a jejich zpřístupnění široké veřejnosti, vymezení pravomocí úředníků, kteří o povolení těchto staveb rozhodují a dle našeho názoru i posouzení obchodních činností firem, které podnikají v této sféře.
Věříme, že je ve státním zájmu nejen chránit ovzduší výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale i zachovat plnohodnotný život lidí a krajinný ráz přírody pro nás i další generace. Názory podobné našim, zazněly již 1. 12. 2004 ve Výzvě poslancům k návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů z 19.11.2004 (odesílateli byli zástupci občanské iniciativy Boží Dar, o. s. Meluzína, o s. Ekologická tolerance, o. s. Koprník). Zmíněná Výzva skončila asi v šupleti některého z tehdejších poslanců, protože situace je nejen stejná, ale dokonce mnohem horší.
Je nezbytné přijmout taková rozhodnutí, která budou mít na mysli především zdraví lidí a zachování českého venkova. Je více než žádoucí jednat rychle , neboť nátlak investorských firem je pro obyvatele dotčených obcí v celé republice velmi stresující.
Všechny orgány kraje musí mít na paměti, “že svoboda každého jednotlivého subjektu končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného.“
Kontakt: Brezina o.s.
Sedlečko 12,
262 72 Březnice
http://www.brezina-os.cz brezinaos@gmail.com
Jsme občanské sdružení Brezina o.s., jehož cílem je spoluvytvářet občanskou společnost zejména tím, že budeme aktivně chránit přírodu a budeme se snažit zabránit jejímu znečišťování, ničení a poškozování.
Registrace společenství občanů BREZINA o.s. byla provedena dne 2.10.2007 (č.j. 68892/07-R) pod ICO 22671285.
A. Stanovisko občanského sdruženi Brezina o.s. k výstavbě VVE:
Prvním konkrétním cílem Brezina o.s. je zabránit, aby v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Holušice, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice, Podholušice a Sedlečko, byla vystavěna série velkých větrných elektráren (VVE).
Výstavba VVE by měla probíhat na vhodných místech, to je takových, kde nenaruší životní prostředí a negativně neovlivni přírodu, život občanů a hodnotu jejich majetku.
V součastné době má občanské sdružení již více než 100 zaregistrovaných členů a zájem o naše aktivity stále roste.
B. Stávající situace:
Firma ELDACO, zabývající se výstavbou VVE, nabídla obecním zastupitelům vybudovaní parku VVE v blízkosti vrchu Březina.
Občané byli informováni pouze jednostranně, jednoznačně s ohledem na zájem uvedené firmy.
Obec Chraštice a obec Bukovany dosud smlouvu se společností ELDACO neuzavřely. Naopak, ve spolupráci s naším sdružením byl vypracován nový koncept smlouvy, který byl předložen zastupitelům obce Bukovan.
Obec Kozárovice smlouvu s firmou ELDACO podepsala již v únoru t.r., rozhodla však pouze hlasy zastupitelů, aniž by své občany informovala o dlouhodobých závazcích (více než 20 let) obce, které ze smlouvy vyplývají.
Podmínky smlouvy jsou pro obec Kozárovice a pro její občany nevýhodné a z právnického hlediska nejasné.
C. Co občanské sdružení Brezina o.s. hodlá podniknout:
Vzhledem k tomu, že občané byli informováni pouze jednostranně, připravujeme informační kampaň k objasnění problematiky výstavby a provozu VVE.
V následné petiční podpisové akci budou občané moci vyjádřit své stanovisko k výstavbě VVE.
Brezina o.s. jménem svých členů a s výsledky petice hodlá oslovit zastupitele zmíněných obcí a představitele příslušných orgánů a zapojit se do jednání o výstavbě VVE.
Následně nabídnout obcím spolupráci v získávání dotací z Evropských fondů na projekty v oblasti ekologie a cestovního ruchu.
D. Problematika výstavby a provozu VVE:
Kdo nám nabízí stavby VE
Firmy, které teď masivně pročesávají snad všechny menší vesnice v ČR a lobují za své výrobky, předkládají leckdy neúplné formace, přikrášlené frázemi o ekologii, jednostranně zaměřené hlavně na získání souhlasu obcí s umístěním elektráren v jejich katastru.
Zájem investorů vyplývá především z toho, jakým způsobem jsou nastaveny obchodní podmínky pro výkup elektrické energie vyrobené větrnými elektrárnami. Tyto podmínky jsou pro investory ekonomicky výhodné, dlouhodobě jsou garantovány natolik příznivé ceny za výkup elektrické energie, které zaručují brzkou návratnost investovaných prostředků a následnou vysokou míru zisku z podnikání. Potenciálních investorů je celé spektrum, od malých firem, až po kapitálově silné subjekty (např. ze skupiny ČEZ). Tyto firmy používají při svých prezentacích téměř nátlakově argumenty jako: „když nebudou větrné elektrárny ve vašem katastru, tak budou u sousední obce, oni budou brát peníze a vy na to budete jen koukat a nebudete z toho mít nic“. Čerpají především z idealistických výroků Hnutí Duha, které nepřipouštějí žádné negativní dopady. Přicházejí s demagogií o čisté, laciné energii, o zvyšování pracovních příležitostí, dokonce o zavírání tepelných a jaderných elektráren. Nakonec přihodí slib „velkorysé“ sumy do obecní pokladničky v hodnotě okolo 150 tisíc korun ročně za každý větrník. To celé je pak posíleno přesvědčováním, že na 150metrová pohybující se monstra si časem zvykneme, stejně jako třeba na zesilovače televizních signálů nebo dokonce sloupy veřejného osvětlení. Je toto normální postup v krajině, která je dosud poměrně zachovaná a nezničená průmyslem, a tudíž vyhledávaná pro rekreaci a turistiku?
Příspěvek do rozpočtu připomíná úplatek
Příspěvek do obecního rozpočtu není vůbec nijak charakterizován (např. jako kompenzace zákonitého poklesu cen nemovitostí nebo snížení přínosu z turistiky) a někdy je i určeno, jak má být obcí využit. Často se bohužel stává, že obecní zastupitelstva nebo starostové (hlavně menších obcí s menším rozpočtem) se záměrem souhlasí bez velkého rozmýšlení. Někteří si vůbec neuvědomují, že vlastně kupují zajíce v pytli, nepátrají po minulosti firem, nestarají se příliš o trvalý rozvoj obce, nezajímá je ani důvod, proč tyto firmy nabízejí peníze obci a nikoli jen vlastníkům pozemků. Vidí pouze peníze navíc do rozpočtu obce. Je však vůbec možné sepsat v současné době a v současném právním a podnikatelském prostředí smlouvu s nějakou firmou na více než 20 let? Jaká je jistota, že smluvený příspěvek bude obec skutečně dostávat po celou dobu? Proč musí průkopníci těchto zařízení za své záměry obcím platit, když tvrdí, že větrná energie je tak šetrná, čistá a výhodná? Není to nakonec spíše tak, že si vlastně zaplatí nás - obyvatele, abychom v případě problémů s větrnými elektrárnami mlčeli?
Zdravotní rizika
Jedním z faktorů, které velice znepříjemňují bydlení v blízkosti VE je hluk. Investoři se sice zavazují dodržením hygienického limitu 40dB v noční době, což je hladina hluku, při které nedochází k poškození sluchového orgánu, s pohodou bydlení však nemá nic společného. Ale existuje i hluk pod hranicí slyšitelnosti – infrazvuk – ten se nebere v úvahu vůbec, jelikož limit není u nás stanoven. A přece podle výzkumů i zkušeností ze zahraničí, hlavně z USA, Anglie a Austrálie existuje, šíří se do vzdálenosti přes 2-3 km, prostupuje stavebními konstrukcemi a u řady lidí způsobuje zdravotní problémy jako chronické poruchy spánku, zvýšení krevního tlaku, bolesti hlavy, pocit úzkosti, podrážděnosti a deprese. Je zřejmé, že tyto následky se podobají stresové reakci plynoucí z trvalého napětí. Není možné existenci infrazvuku ignorovat jen proto, že se o něm obecně málo ví a není stanoven limit.
Podstatné snížení cen nemovitostí
Je zřejmé, že finanční kompenzace, kterou nabízejí investoři obcím za souhlas k výstavbě VVE, ani zdaleka nevyváží pokles cen nemovitostí a polností v okolí VVE.
Ceny nemovitostí, z kterých jsou větrné elektrárny vidět a slyšet, obvykle klesnou o 20 až 30%, nemovitosti stojící v blízkosti VE jsou často neprodejné.
Pochybná efektivita VE
O efektivitu větrných elektráren v podmínkách České republiky vůbec nejde. Z ověřených zdrojů (Ekologie a právo-01/2007-Ekonomické souvislosti využívání větrné energie v ČR), výsledků ze zahraničí a nakonec už i ze zkušeností u nás (Jindřichovice pod Smrkem) je jasné, že větrná energie není vůbec laciná a už vůbec ne čistá. Z technických údajů stavitelů těchto zařízení vyplývá, že maximálního výkonu je větrná elektrárna schopna jen za určité síly větru, ta je různá podle typu VE, ale pohybuje se kolem rychlosti 12m/s. Meteorologové i větrné mapy dokladují, že vítr je nárazový, průměrná rychlost větru na našem území ani zdaleka nepřesahuje hodnotu 5 m/s (Pavlov u Stonařova, kde stojí 2 u nás největší elektrárny – 6 m/s). Větru prostě neporučíme. Účinnost VE se tak na našem území pohybuje kolem 12%. Zbytek energie za ně musí dodávat jiný zdroj energie a tím je zase elektrárna uhelná, či jaderná. A když se přičte náročnost na výrobu těchto zařízení, budování přenosových soustav atd., máme velkou obavu, že emise skleníkových plynů spíše porostou. Spočítal někdo náklady na likvidaci vysloužilých elektráren? Kdo je bude likvidovat? Máme snad elektřiny nedostatek? Proč ji tedy prodáváme? Pro jaký přínos ničíme to, co je u nás jedinečné? Nebylo by lepší podporovat programy na šetření energií?
VŽDYŤ
“Žádná energie není čistá, a pouze ušetřená energie je ekologická."
Žijeme na vesnici
Bydlení na vesnici není vůbec jednoduché. Dojíždění za prací, vzděláním, zdravotnickým zařízením. Minimální obchodní síť, žádné organizované vyžití pro volný čas, o kině či divadlu nemluvě. Na druhé straně zde máme klid, zdravé ovzduší, lesy, louky a zvěř. Můžeme se kdykoliv vypravit na procházku do lesa, na kole do okolí, koupat se či vyrazit na běžky. Poslední měsíce se ale naše poklidné, i když omezené žití na venkově změnilo v neustálý stres a strach, že když odmítneme jednoho investora, podá si dveře s dalším. Chápeme, že firmy, o kterých je řeč, jsou zainteresované, protože na své projekty dostávají dotace a navíc mají po dobu 15-ti let pevně stanovenou výkupní cenu energie. Proč je ale pouze na nás, na občanech, abychom bránili naše obce, a celou krajinu a přírodu, abychom sami argumentovali dopady na zdraví obyvatel, abychom dokonce hodnotili hospodárnost masového budování větrných elektráren v České republice? Je také nepochopitelné, že v době, kdy existuje rozsáhlá, legislativně ošetřená ochrana rostlin a živočichů, nikdo nebere ohledy na prostou nepohodu prostředí, v kterém má žít člověk. Postaví-li se větrník na kopci za naším obydlím, znamená to, že se budeme muset zavírat doma a zatahovat rolety, abychom přestali vnímat rušivý efekt otáčejících se a blikajících rotorů. Ale ani tak možná nebudeme mít v noci klid pro spánek. Na tento způsob života si zvykat nechceme a zvyknout ani nelze!!
Proč se o skutečný průběh tohoto “větrníkového šílenství” příslušné státní orgány více nestarají?
Vždyť by se dalo vycházet ze zkušeností zemí, kde je větrná energie využívána řadu let a kde jsou již pravidla pro umísťování větrných elektráren vytvořena. U nás např. není stanovena minimální vzdálenost od obydlí, nepočítá se s dorovnáním cen nemovitostí, a co se týká krajinného rázu, považují se větrníky pouze za záležitost, která by někomu mohla vadit pouze z estetických důvodů. Rovněž pravomoc úřadů na ochranu přírody je omezená. Pokud by naše republika opravdu potřebovala řešit výrobu elektrické energie pomocí větrných elektráren, předpokládali bychom důkladné „ošetření“ jejich výstavby ze strany státu. Obyvatelé obcí se v problematice větrných elektráren příliš neorientují, a tak záměr výstavby větrného parku berou jako nutné zlo, kterému je nutno se podřídit.
Výsledky anket, kterých se leckdy zúčastní sotva 30% neinformovaných obyvatel, potom rozhodují o zásadních změnách krajiny na desítky let.
Po zastupitelstvích obcí proto právem musíme požadovat, aby hájily zájmy svých rezidentů.
Prostřednictvím Územního plánu může každá obec uplatnit regulaci výstavby větrných elektráren na svém vlastním území (může vymezit lokality vhodné pro umístění větrných elektráren nebo naopak negativně vymezit nevhodné lokality, kde není možné s takovými investičními záměry uvažovat, případně může územním plánem vyjádřit nesouhlas s umísťováním větrných elektráren na celém svém správním území.
Může se snadno stát, že některé podnikatelské záměry často přesahují správní území jedné obce. Není neobvyklé, že jedna obec vydá souhlas s výstavbou na svém území, avšak investice negativně ovlivní především území jiné obce nebo dokonce několika obcí. Pak by situaci měly pomoci řešit orgány kraje a řádně upozornit veřejnost na souvislosti a rizika vyplývající z živelné výstavby větrných elektráren.
Je potřeba domáhat se základních lidských práv na zdraví a příznivé životní prostředí, zakotvených v čl. 31 a 35 ústavního zákona č.23/1991. ("Každý má právo na ochranu zdraví" . "Každý má právo na příznivé životní prostředí".)
S tím souvisí i zajištění objektivních a především odborných informací a jejich zpřístupnění široké veřejnosti, vymezení pravomocí úředníků, kteří o povolení těchto staveb rozhodují a dle našeho názoru i posouzení obchodních činností firem, které podnikají v této sféře.
Věříme, že je ve státním zájmu nejen chránit ovzduší výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale i zachovat plnohodnotný život lidí a krajinný ráz přírody pro nás i další generace. Názory podobné našim, zazněly již 1. 12. 2004 ve Výzvě poslancům k návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů z 19.11.2004 (odesílateli byli zástupci občanské iniciativy Boží Dar, o. s. Meluzína, o s. Ekologická tolerance, o. s. Koprník). Zmíněná Výzva skončila asi v šupleti některého z tehdejších poslanců, protože situace je nejen stejná, ale dokonce mnohem horší.
Je nezbytné přijmout taková rozhodnutí, která budou mít na mysli především zdraví lidí a zachování českého venkova. Je více než žádoucí jednat rychle , neboť nátlak investorských firem je pro obyvatele dotčených obcí v celé republice velmi stresující.
Všechny orgány kraje musí mít na paměti, “že svoboda každého jednotlivého subjektu končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného.“
Kontakt: Brezina o.s.
Sedlečko 12,
262 72 Březnice
http://www.brezina-os.cz brezinaos@gmail.com
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)