Jaroslav Carek,
Kozarovice
Vazeny pane starosto,
29.8.07 jste prijal mou zadost o kopii smlouvy se spolecnosti ELDACO sro (pod cj. 415) a prislibim mi, ze ji projednate na Vasem pristim zastupitelstvu. Nahlednutim do prislusneho zapisu c. 9/2007 (http://www.obecni-urad.net/source/sdeleni.php?ID=2393&detail=16978&PHPSESSID=1df948daddd0d472f2ab32ae6219f95c&kshowback=398) z 19.9.07 jsem zjistil, ze jste zrejme svuj slib nesplnil. Muzete mi to prosim vysvetlit.
Zdravi
Jindrich Bucha
středa 26. září 2007
čtvrtek 20. září 2007
pátek 14. září 2007
úterý 11. září 2007
Propagace VE
Propagace VE na stránkách www.jardacat.estranky.cz
Sdružení Calla a Hnutí DUHA rozvoj větrné energetiky v zásadě podporují. Ovšem ne za každou cenu. Větrné elektrárny nelze postavit všude a každý projekt je potřeba pečlivě posoudit. Podmínkou je splnění přísných kritérií ochrany přírody a krajiny a právo místních občanů plně se zapojit do plánování a rozhodování o stavbě.
Větrné elektrárny znamenají ekonomický přínos pro obce. Každá obec má právo rozhodovat o umístění větrných elektráren na svém území a může si s investorem dojednat výhodné podmínky. Může jít o každoroční, často nezanedbatelný finanční příspěvek do obecního rozpočtu, sníženou cenu elektřiny nebo i převedení vlastnictví jedné elektrárny z větší větrné farmy. Obec také může sama větrné turbíny provozovat, a profitovat tak přímo z prodeje čisté elektřiny.Část peněz tak vždy zůstává v místní ekonomice a neodteče do kapes velkých energetických společností
Díky své decentralizaci jsou obnovitelné zdroje energie také více demokratické. Místní občané si daleko lépe vyjednají dobré podmínky provozování s větrnou firmou než s velkou společností plánující stavbu jaderné elektrárny. To se již ukazuje v mnoha českých obcích, kde probíhají veřejné debaty, nebo dokonce místní referenda k otázce výstavby větrných elektráren.
Moderní typy turbín už mechanické zvuky minimalizovaly. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část – převodovku. Také úprava povrchu i tvaru listů rotoru výrazně omezila aerodynamický hluk.
Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely. Na obrázku jsou uvedeny různé úrovně hluku, se kterými se setkáváme kolem nás.
Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek – akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci.
Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti asi 400 metrů od zástavby, budou uvedené limity splněny.
Samozřejmě jsou také místa, kde by větrné elektrárny stát neměly. Projektant musí posoudit, zda není záměr výstavby elektráren umístěn v území, kde by byl v zásadním střetu s požadavky ochrany přírody a krajiny nebo ochrany památkové zóny. V citlivých územích nechá úřad zajišťující ochranu krajiny zpracovat hodnocení vlivu na krajinný ráz. Při něm se vytvoří pohledové studie, které umožní dopředu posoudit, jak bude elektrárna v krajině vypadat. Při posuzování je brán v potaz počet turbín, jejich rozložení a blízkost jiných větrných farem nebo dalších dominant. Je takřka jisté, že větrné elektrárny nenajdou své místo v maloplošných chráněných územích (přírodní rezervace,přírodní památky) nebo v prvních zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí.
Úřady by měly každý projekt posuzovat individuálně. Přihlížet přitom musí k podpoře obnovitelných zdrojů energie i k ochraně hodnotné krajiny. Obce a kraje mohou zhodnotit možnosti pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na svém území a pomoci při výběru míst, která jsou vhodná pro takové záměry. Všechny významné ekologické dopady jsou pak zváženy během procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Větrné elektrárny naopak mohou mnoho turistů přilákat. V české krajině jde o poměrně nový fenomén a lze předpokládat, že bude budit zájem. Některé turistické stezky přivádějí návštěvníky právě k nim.
Je ale známo několik případů, kdy došlo k zabití většího počtu ptáků větrnými elektrárnami: například kalifornský Altamont Pass nebo La Tarifa ve Španělsku. Příčinou bylo špatné umístění. Aby se něco podobného už neopakovalo, je potřeba zajistit vyloučení výstavby v přírodních rezervacích, v místech velkého soustředění ptáků nebo napříč jejich tahovým cestám, případně u velkých kolonií netopýrů.
K tomu by ale nemělo dojít. Každý projekt větrných elektráren u nás prochází posouzením vlivu na životní prostředí (EIA), jehož součástí je také hodnocení vlivu na faunu. Ve sporných případech může úřad zajišťující ochranu přírody nařídit zpracování speciální ornitologické studie.
Během stavby může také dojít ke zničení části přirozeného prostředí, ale to je možno uvést do pořádku ihned po skončení prací. Elektrické vedení musí být opatřeno jen takovými sloupy, které znemožní ohrožení ptáků zkratem při jejich usednutí. Kde je to možné, mělo by vést podzemními kabely.
Liché jsou také obavy,že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná nebo se dokonce zvyšovala. Přitom během výzkumu byly ve sledovaném území stavěny další turbíny. Provoz elektráren tedy nevede ani k odchodu zvěře, ani ji nenutí se těmto místům vyhýbat. Zvířata si totiž na zařízení zvyknou, takže jimi nejsou rušena. Potvrzují to také zkušenosti myslivců i zemědělců z mnoha zemí, kde jsou větrné elektrárny v provozu.
Pokud větrná elektrárna stojí mezi vámi a nízkostojícím sluncem, vnímáte nepříjemné kmitání světla a stínu. Tomuto jevu se říká stroboskopický efekt. Často bývá připodobňován jízdě autem nebo vlakem v aleji stromů. Avšak u větrných elektráren není tak intenzivní, protože se otáčejí mnohem pomaleji. Přesto, pokud blízko plánovaných elektráren stojí obytné domy, měl by si projektant dát pozor i na tento problém.
Nepohybující se stožár větrné elektrárny vadí vlnám úplně stejně jako jakýkoliv komín. Ten elektromagnetické pole narušuje, ale příjmu rozhlasu, televize i sítě mobilních telefonů (GSM) to nevadí. Rušení signálu by hrozilo pouze v případě, že by kovový sloup turbíny stál přímo mezi nedalekou anténou a vysílačem. Ovšem tak blízko domů se elektrárny nestavějí.
Běžnou samozřejmostí je totiž měřit rychlost a směr větru na vytipovaném místě minimálně rok před zahájením stavby.
V současných ekonomických podmínkách je u nás výroba větrné elektřiny asi třikrát dražší než z uhelných nebo jaderných elektráren. Proto stát musí podporovat čistou energii dlouhodobě garantovanými, zvýhodněnými výkupními cenami, aby byla rentabilní a vyplatilo se do ní investovat. Zdánlivě jde o ekonomické zvýhodnění obnovitelných zdrojů.
Postoje veřejnosti – podpora a nenaplněné obavy
V obcích,kde se plánuje stavba větrných elektráren, probíhají živé debaty o těchto projektech. Česká i zahraniční veřejnost stavbu těchto čistých zdrojů velkou většinou podporuje. Potvrdily to průzkumy veřejného mínění.
Veřejnost v ČR je pro větrné elektrárny
Nezávislá agentura TNS Factum provedla v roce 2004 pro Hnutí DUHA průzkum veřejného mínění. Nejprve prezentovala argumenty pro i proti větrným elektrárnám, a poté se ptala, co si dotázaní o těchto projektech myslí. Zjistila, že lidé turbíny velkou většinou podporují. Pro bylo 73%, proti jen 18%. Zastánci větrné energetiky tedy čtyřikrát převažují odpůrce.
Obyvatelé v zahraničí také
Problémy – viz níže – téměř 0
hluk z větrných turbín
zkažený pohled na krajinu
příjem televizních a radiových signálů
poškození místního podnikání
hluk a rušení během stavby
zvýšená doprava během stavby
snížení cen nemovitosti
Komentáře lidiček
kdyby blbost kvetla... (fanda lidské blbosti, 24. 08. 2007 11:45)
setkal jsem se s prvotní reakcí na výstavbu VE v našem okolí, po oznámení výše příspěvku do obecní pokladny :" všichni budou pro , když jim řekneme , že nebudou muset platit poplatky za odpad !!! " po následující debatě jsem byl bohužel svědkem lidské omezenosti, když došlo na likvidaci VE po ukončení jejich životnosti : " hurá , obec je odstřelí a budou peníze za šrot !!" následuje další blud : " víte, co to bude peněz , jsou z nerezu !!! A tihle lidi nás mají zastupovat ???? Výstavba Ve má být v katastru území obcí Račice - Krhov / schváleno ! /, dále Bačice - Udeřice a obce Myslibořice !!! Myšlení lidí je skutečně k neuvěřění : hurá, teď máme peníze a po nás potopa !!!!
Zdravím příznivce i odpůrce VE, díky za článek i diskuzi.
V naší vsi se plánuje výstavba 4 cca. 150-metrových kousků, nejbližší cca. 500 metrů za zástavbou. Prezentovala se tu dvojice inženýrů, údajně zástupců nějaké s.r.o., která ještě 'de jure' neexistuje, ale 'už se na tom pracuje'. Chtějí postavit napřed 35-metrový testovací vzorek a když se osvědčí, pak ty 4 větší obludky. Za cca. 800 000 Kč/ročně pro obec už mají předběžný souhlas starostky, ostatní lidi se o to zatím moc nezajímají. Zdá se mi to trochu narychlo, neexistující s.r.o. už si snaží zajistit i eventuální hodně vysoké penále od obce, pokud by se po dokončení 35-metrového vzorku mínění lidí obrátilo proti výstavbě 'zbytku' atd. Pokud vím, nejméně ze 3 obcí v okolí je už (včas) vyhnali.
Mám konkrétní dotazy:
Je zákonem zajištěna likvidace zbytků VE po skončení životnosti(ukončení provozu), kdo za to je zodpovědný? Co když investor zjistí neekonomičnost provozu, a ono s.r.o. prostě krachne nebo tiše změní jméno a přestěhuje se jinam? Chápu, že kovové díly vezme kovošrot, ale co ty haldy betonu v zemi? Předpokládám, že s podobným problémem se dosud nikdo nesetkal, ale ...? Nebo maluju čerty na zeď?
Jak funguje VE v zimě - je nějak chráněna proti námraze, může z ní odletovat led (má být pár set metrů od železniční trati, silnice...)?
Nespotřebuje případně víc energie na odmrazování, než vyrobí?
Je někde stanovena závazně minimální vzdálenost od zástavby - vzhledem k diskutované možnosti hluku/infrazvuku apod. se mi 500 m zdá moc málo. - jsou na to nějaké předpisy?
Jsme obec západně od Mladé Boleslavi, tedy podle uveřejněných map nepříliš efektivní pro provoz VE - i proto se mi zdá celá akce přinejmenším podivná, nechci ovšem hodnotit ekonomický záměr investora, to je jeho problém, pokud pominu dotace, které bude dostávat na provoz z daní ode všech. Samotná obec by se na výstavbě ani provozu neměla nijak podílet. Osobně nejsem proti VE, jen se mi zdá, že v zahraničí se staví tak nějak dál od lidí. Není tohle jen pokus o zlatokopectví za každou cenu?
(fandapapik@seznam.cz)
Zajímavé odkazy (Standa z Hvězdlic, 29. 05. 2007 22:44)
Ahoj lidi. Koukněte na : http://virtually.cz/?art=14398
nebo http://virtually.cz/?art=14398. Opravdu zajímavé.
blbost (boccmann, 25. 05. 2007 00:54)
Autor článku by si měl uvědomit několik faktů.
Větrná elektrárna je ekonomický nesmysl.Nebýt dotovaných cen na výstavbu,nikdy není schopna se zaplatit.Výrobní cena 1 kWh je mnohonásobně dražší,než v klasické tepelné, nebo jaderné elektrárně (o vodních elektárnách ani nemluvím)
Větrná elektrárna je energetický pasqil.Na toto bych odpověděl otázkou.Kde berou Němci elektřinu v okamžiku když na pobřeží přestane během hodiny foukat
vítr?Mají v instalovaném výkonu větrných elektráren v Evropě prim (téměř 30%).Odpovím si sám.V ČR běží přece ten proklínaný Temelín a češi rádi prodají.
Na další důležitou věc se také zapomíná.VE nemůže být právě z důvodu regulace zapojena v běžné distribuční síti 22/0,4 kV,lze ji připojit až k síti
110 kV.Náklady spojené s touto podmínkou mohou tedy dosáhnout dosti vysokých částek,které v konečném výsledku zaplatí spotřebitel,což jsme my všichni.
Větrná elektrárna přinese práci lidem????
Ano ,ale hlavně těm v Německých výrobních firmách.
Zajímá někoho v Německu,že v českých Hranicích padla
továrna na výrobu vakuových obrazovek,protože už o ně není ve světě zájem.Asi ne.
A nejlepší nakonec.
Větrná elektrárna je EKOLOGICKÁ.
Propočtou-li se množství betonu a oceli použité k výstavbě u větrné a jaderné elektrárny v přepočtu na vyrobenou energii,pak větrná elektrárna ke stavbě potřebuje 6x více betonu a 10x více oceli,než elektrárna jaderná.Navíc JETE má předpokládanou životnost 60 let a u VE se udává životnost 20 let.
Tak co je lepší??????????????
dotaz (Hana, 13. 04. 2007 17:20)
Jen by mě zajímalo jak daleko od vaší obce stojí větrníky.Teď se nám je chystají postavit kolem naší obce(39).
Jinak máš pěkný stránky.
Standa Hvězdlic (VE hyenismus, 06. 03. 2007 08:55)
Myslím, že ani admin Jarda při zakládání tohoto webu netušil, kam až problematika VE pokročí. On se totiž problém posouvá do nové, nechutné roviny. Už to není jen o tom, že obec chce postavit někde poblíž VE. Začínají se dít "prasárny" ( omlouvám se, ale nejde to říci jinak), které nemají obdoby. Obec A se rozhodne, že v rámci svého katastru postaví několik VE. Aby byli z obliga před svými voliči, postaví je na hranici katastru, a to bez ohledu na to, jestli je, či není poblíž další obec (B). Obec B nemá šanci výstavbu zvrátit. "Nezávislí" posuzovatelé v rámci posuzování vlivu stavby na krajinu ( EIA) jsou nezávislí ( dle mého názoru) jen do výše svých platů a setkal jsem se i s tím, že povolí výstavbu VE i 500-600 m od prvního stavení !!! Toto startuje nenávist mezi jednotlivými obcemi a začínají se dít naschvály ( obec B přemýšlí, že rovněž na hranici katastru který je blíže obci A vybuduje skládku. Vzhledem k tomu, že je obec A "po větru" , hezky si to užijí!). Také dostanou dotaci za povolení skládky a také to nebude obtěžovat místní voliče. Smrad, stejně jako infrazvuk se jen obtížně měří.
Že se to u nás nemůže stát? Ale ano. Rousínov versus Slavkov a Velešovice. Rozstání versus Kulířov...
--------------
Pokud bude někdo potřebovat poradit, jak co nejúčinněji na podplacené starosty a radní, nechte mail v dotazu. Poradím. Rád. Standa
PROSÍM POMOOOOOOOOC !!!!!! (Karty, 05. 03. 2007 21:11)
Odstěhoval jsem se s rodinou do malebné vesničky u Třeště. Přestěhovali jsem se z paneláku z Jihlavy, prostě idylka. Za nedlouho však naproti u Pavlova vyrostly "krásné" větrníky. A zas byla malebnost poznamenána lidským výplodem. Studoval jsem na VUT energetiku a už tam nám říkali, že je to slepá ulička. I kdybych např. v opilosti souhlasil se všemi pro, tak mě nikdo nepřesvědčí, že tato ohyzdnost může lahodit oku stejně jako les, nebo skála.... Ovšem pohádka pokračuje, příjdou bohatí nabídnou mrzký peníz chudým a ve jmenu "zachování přírody" chtějí ukradnout další kousek Vysočiny. Ale my jsme si řekli NE. Chceme udělat osvětu v obci a okolí a vysvětlit lidem, že firmy, které to staví nemají ani tak namysli všeobecné blaho, ale jen pochopily jak dobře podojit dotace z EU a dobře si vydělat. Tvrdím, že je to velký zločin na malých obcích. V jihlavě odmitli, aby to nehyzdilo horizont. Samozřejmně, co to v rozpočtu města znamená. Proto obcházejí jak hyjeny malé obce.... A proto vás, kteří se taky nechcete smířit s VE prosím o pomoc, zašlete mi různé podklady,studie, citace atd, ať máme v ruce stohy dokumentů, kterejma je veženem z naší vesnice. To vše na adresu: jirka.karty@seznam.cz Děkuji
Standa z Hvězdlic (Odpověď pro Ivanu - Přeskaky, 03. 03. 2007 07:59)
Ahoj Ivano, 33 kusů VE , první ve vzdálenisti kolem 500m od prvního obydlí? To je opravdu nehorázné. Tady je vidět, za jaký "Klondajk" nás mají. Detailní postup, jak na starostu Ing. Josefa Zajíce Ti pošlu privátně. Zde chci jen upozornit na jeden docela zajímavý aspekt.
Pokud Vám někdo postaví za humny VE, dojde logicky ke snížení cen okolních nemovitostí. Tento rozdíl ceny( tedy před a po postavení VE) je VYMAHATELNÝ !.
Ať obce přilehlé nemovitosti vykoupí ( ve Vašem případě dostane obec 66mil.), nebo zaplatí diferenci tržní ceny Vašich nemovitostí.
odpověď pro asdf (Standa z Hvězdlic, 03. 03. 2007 07:18)
Problém je v tom, že nechci mít za "humny" ani povrchový důl ani VE. Když jsem si před rokem ( viz níže) kupoval nemovitost, nebylo o VE ( ani o žádném jiném zdroji jakéhokoliv znečištění) ani vidu... Rovněž Územní plán dané lokality s něčím takovým nepočítal. Pokud dotaz bereš v obecné rovině - tak mi VE nevadí. Je to velmi dobrý nápad. Jen ať to proboha novodobí "zlatokopové" nestaví do 1,6km od obydlí.
Pomóc (Ivana Přeskaky, 19. 02. 2007 22:00)
Ahoj Stando z Hvězdic, vidím, že se vyznáš v VE. Potřebuji pomoci. V naší obci Chbany u Chomutova chtějí stavět park VE 33 kousků. Pan starosta občany hodil přes palubu a tak jsme se rozhodli, že se budeme bránit všemi prostředky. Nemáme ale odborné znalosti z této oblasti a jak jsem pochopila, ty jsi docela odborník, VE nám chtějí postavit 400 až 500m od obytných domů a to ze tří světových stran. Prosím ozvi se na můj mejlík. IvanaStrouchalova@seznam.cz
ne u nás (flaf, 08. 02. 2007 18:45)
větrné elektrárny jsou opravdu vpohodě, právě jsem o nich dopsal ročníkovou práci, ale v našich podmínkách je to opravdu jen záminka jak dostat ze státní kasy nějáké penízky..
Pro Standu (Pán XY, 27. 01. 2007 15:30)
Stando je dobře že bojuješ proti tomuto zahraničnímu molochu. V místě kde bydlím se taky má stavět VE. Taky něco kolem 100m. Mám kousek od toho velikou zahradu. Budu též bojovat proti a nejen já. Lidem se to vůbec nelíbí. Je víc než jisté, že nikomu z nich nejde o ekologii, ale o zisk. A ještě horší je, když náš stát dotuje zahraniční firmu a zisk jde pryč. Po městě nám posílají poštou malou brožurku. JAké překvapení, když jsem ji tady viděl v elektronické podobě. Vzal jsem do školy ( VŠ - fel )a předložil jednomu z profesorů energetiky ( studuji s velkým zájmem tento obor ). Rozebral se mnou problamatiku pohotového výkonu potřebného k záloze VE a vliv infra zvuku. Jsou v tý brožurce opravdu kecy nemístné.
Pro admina:
Co kdyby si reagoval na opravdu technické problémy a ne na dětský otázky, který tady lidé co o tom nemaj ponětí pokládají - ptáci, stíny, turisti? Reaguj a zodpověz nám problematiku infrazvuku a záložního výkonu. NA fakultě máme VE. Je ale odstavená, protože když běží, tak se dělají kruhy v hrnku s čajem. Je umístěná na střeše fakulty. A tady tvrdíte, že vybrace nezpůsobují. Když bude umístěná v krajině, tak to vibrace přenese taky do země.
V realitní kanceláři tvrdí, že v okolí klesne cena nemovitostí - to je logické. Vysvětli taky ten záložní výkon. I kdyby na jediný den přestal foukat vítr, tak musí být v záloze výkon který to dorovná. A problémy v přenosové soustavě koncem července způsobil nedostatek záloh v německu.
Pro marv:
Až budeš o problematice něco vědět, tak budeš mít trochu jinej názor. Zajímalo by mi, co studuješ.
Vypadá to dobře - Part 5 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:24)
Závěr. Nemohu se zbavit intenzivního dojmu, že společnostem nejde o čistou energii, ale spíše o významné dotace spojené s výstavbou VE, a také o dotovanou výkupní cenu eletřiny ( 2,70 Kč místo 0,20Kč z klasické elektrárny). Také mám dojem, že je naprosto nezajímá, zda je umístění vhodné, spíše nás ( CZ) berou jako pověstný "Klondajk".
Vypadá to dobře - Part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:18)
Nyní k umístění VE. Ministerstvo živ. prostředí vydalo v roce 2005 Metodický pokyn, který se zabývá posuzováním umístění VE. Nejzajímavější jsou přílohy 1,2 a 4. Jedná se vypsané vhodné lokality - a věřte, že jich je opravdu málo, a také o mapy ČR s vyznačenými vhodnými lokalitami. ( minimum vhodných lokalit). Zjistěte si, kdo v rámci Krajského úřadu bude konrétní projekt posuzovat( hodnocení vlivu stavby větrné elektrárny na životní prostředí) , a pokud máte vážné výhrady k umístění VE kontaktujte jej.
Standa - Nové Hvězdlice (Vypadá to dobře - Part 2, 24. 01. 2007 06:55)
Začnu samotnou VE. Měla zde být umístěna moderní VE ( dle slov manažera projektu - nová) VE Vestas model V80, nebo V90. Na světovém webu je několik měření této VE, nejserioznější však asi na webu Univerzity Massachuetts. link: http://www.eere.energy.gov/windandhydro/windpoweringamerica
/pdfs/workshops/mwwg_turbine_noise.pdf
Studie je celkově příznivá k těmto VE, z měřících protokolů však zjistíte, že je překvapivě nejhlučnější v oblasti infrazvuku ( 2-18Hz)!!! kde dosahuje až 70 dB!
Součástí stuie je také graf, ze kterého vyplývá, že lidé do 1 km mohou být hlukem zasaženi. Velmi zajímavé čtení, doporučuji všem zastáncům VE.
Vypadá to dobře - Part 1 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 06:43)
Zdravím všechny. Jen krátce pro Tomáše. Doufám, že to nebere tak, že když se mám já špatně, tak ať trpí všichni ostatní.
Tedy. Věnoval jsem studiu VE opravdu spoustu času, procházel jsem články, studie a analýzy.., které byly dostupné na netu a mám velmi zajímavé výstupy. Také jsem prošel administrativní stránku vybudování VE a zde mám také zajímavé info. Co je však nejdůležitější, je fakt, že ve vedlejší obci Kozlany VE zamítli, a tím celý projekt větrné farmy. Tedy malé vítězství. Také jsem poskytl rozsáhlé info. místnímu tisku, a věřím, že páteční článek také trochu pomůže lidem při rozhodování.
Bez jádra to nepůjde (Ivana, 18. 01. 2007 10:21)
Ahoj Jardo, našla jsem na Tvé stránce dost zajímavých informací, ale občas je zde i pár nepřesností. Není například pravda, že jaderné elektrárny nemají ve svých nákladech zahrnuté externality. V roční zprávě o provozu JE za rok 2006 (již je opravdu vydaná) lze najít jaké procento nákladů tvoří rezerva na vyřazování JE, kolik se odvádí na skladování použitého paliva a kolik je odvod na jaderný účet (pro případ likvidace havárie, apod). Také s výpadky Temelína to není tak černé, jak se nám média snaží namluvit. První temelínský blok vypadl neplánovaně v roce 2006 4x a druhý 5x. Ostatní výpadky byly plánované, předem dohodnuté a tudíž téměř "bezbolestně" zvládnutelné. Dukovany patří v poruchovosti - neplánovaných výpadků k absolutní světové špičce (0,2% za rok 2006)a nejen v ní. Výpadek 1000 MW je v prvních minutách nahrazen v rámci UCPTE primární regulací a asi po 10-ti minutách si ČEZ musí výpadek uhradit přes sekundární regulaci a rychlým startem přečerpávacích vodních el. Dl. Stráně a Dalešice. Dl. Stráně ale mohou jet v maximálním turbínovém provozu jen 6 hodin a pro opakovanou regulaci větrníků jsou nepoužitelné. Jádro je podle mě dnes nejoptimálnější zdroj el. energie a to jednak kvůli nejnižším provozním nákladům, ale hlavně kvůli nulovým výpustím skleníkových plynů a téměř nulovému vlivu na ŽP. Pro nahrazení loňské dukovanské výroby by bylo potřeba postavit více než 2400 VTE o výkonu 2 MW a to je v našich podmínkách nerealizovatelné. Nejsem zarytý odpůrce VTE, ale stavba větrného parku 36 větrníků o celkové výšce 150 metrů 3 km od obce, jakou plánuje ČEZ v okolí obce Rouchovany a Dukovany ve mě vzbuzuje obavy. Chtěla bych se zeptat, jestli máš informace o podobném větrném parku u nás či v zahraničí, hlavně v jaké vzdálenosti od obcí se podobné parky staví. Taky bych chtěla požádat o kontakt na Standu z Nových Hvězdic
Pro Standu (Jarda - admin, 15. 01. 2007 22:41)
Ahoj, hele moc dík za navštěvu a za názor. Ledas včem máš určitě pravdu. Píšeš že stálý, dlouhodobý zvuk (infrazvuk) způsobuje problémy. Nevyvracuju. To je doloženo. Toto se hlavně projevuje u lidí v průmyslu - továrny - hukot motorů a prostě všech strojů - očivých i netočivých. V nemalém množství i u lidí co tráví mnoho času u PC - počítač vydává "hukot" menší, nebo větší a to konstantní - neni nic co by zvuk nachvilku vyplo, zeslabovalo nebo zesilovalo. A takovej hukot třeba toho počítače je natolik silný a všechny okolní vlivy tak rušivé, že si myslim že VE, která nevydává konstatní hluk - říkejme teda infrazvuk na malých Hz - VE se netočí stále v jedné rychlosti - je doba kdy se netočí vůbec, točí minimálně a při větším větru zase jsou bržděny. Také je v cestě mnoho překážek, ať to je les, okolní budovy, terén a prostě vše co tento zvuk rozkládá. Ještě děkuji za Tvůj názor a tady je můj.
Ahoj Jardo - part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:57)
Pokud Vám někdo ukáže graf - ptejte se, v jakém frekvenčním pásmu bylo měření realizováno. Pokud se bude jednat o obvyklé základní měření v rozsahu 20Hz-20kHz - je graf a výsledky bezcenné. Neřeknou Vám nic o skutečné hlučnosti VE, ať už se měří kdekoliv. Abych příblížil infrazvuk, který může být slyšet i na značné vzdálenosti, a může se také v různých místnostech, rozích, sklepech či jiných prostorech sčítat ( interference), popíši jej takto. : představte si, že NIC neslyšíte. NIC nevnímate tělem ( nic se netřepe, nerezonuje - necinkají skleničky v kredenci :-)... Máte jen pocit, že se místnost zcela zaplnila. Jste nervózní - musíte odtama utéct.
Jardo, četl jsem zdravotní analýzu pořízenou v UK. Tvrdí, že posuzovaní lidé, kteří žijí do vzdálenosti 1,5 km od VE mají značné zdravotní problémy ( z dlouhodobého pohledu). Jsou mnohem více nemocní, a kvalita jejich života je nižší, něž u vrstevníků bez přítomnosti VE. Vůbec se nedivím myším a krtkům, že se stěhují od VE ( tedy pokud to stihnou). Jsou citliví na infrazvuk. Také vím, že i kdybych vykopal 100 metrů od VE právě zdechlého hraboše, poslal jej na veterinu, která by definovala, že odešel z tohoto světa díky infrazvuku, jsem si téměř jistý, že by rakouský ( německý) provozovatel VE přišel s tím, že to byl homosexuální jedinec, který se sám zabil, protože nenašel plnohodnotný protějšek. :-) Chci tímto říci, že na každý argument existuje protiargument, a záleží jen na našem pohledu, jak s ním budem dál pracovat. Dostáváme zde jen kusé informace, vytržené z kontextu. Až teprve ČAS ukáže, kdo měl pravdu. Máme čas? Můžeme si to dovolit?
Jardo, přeji Ti spoustu zdraví a život bez blízké VE. Standa.
Ahoj Jardo - part 3 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:56)
Jak jsem uvedl, jsem specialista na zvuk. Chci tebe i Vás ostatní informovat, že tyto frekvence se šíří velmi dobře půdou ( v závislosti na podloží), a jsou velmi nebezpečné. Obecně se nazývají infrazvuk. Jak asi zasvěcení ví, za Druhé světové války dělali v Říši pokusy s těmito frekvencemi. Výsledek byl famózní. Jedná se o frekvence, které při určité intenzitě mohou člověka zabít. Nemusím asi připomínat skalní kaňon, kde indiánská hlídka po spatření vetřelce jen hlasitě zvolala, zvuk se ozvěnou znásobil do frekvence 6 Hz ( 6 kmitů za sekundu) a nezvaného vetřelce to omráčí. Na tomto základním principu rovněž pracuje nově vyvíjená akustická puška a ostatní akustické zbraně. Abych se vrátil do ČR, uvedu příklad. Asi všichni známe stařičké škodovky, konkrétně model Š100. Tato auta měla ( mají) problém. Pokud jedete rychlostí 70-80km/hod. asi po 40 minutách se Vám udělá docela nevolno. Až teprve analýza zvukového spektra ( měřeno uvnitř auta) ukázala, že problém způsobují vyprezencované frekvence právě v oblasti 4-6Hz. Tedy - závěr. Tyto frekvece se měří velmi komplikovaně. Žádný běžný dynamický, ani kondenzátorový ( elektretový) mikrofon to neumí.
Ahoj Jardo - part 2 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:55)
Před rokem jsem koupil rozsáhlou nemovitost na bydlení a na můj e-shop. Samozřejmě v krásné lokalitě, mimo všechna centra. Do lesa 400 metrů, na přírodní koupaliště 250 metrů. Malý městys bez továren, armády, mimo povodňová pásma, mimo letecké koridory a mmj. taky bez romů. Vybíral jsem velmi dlouho a velmi zodpovědně. Krásné místo k žití s rodinou a k zestárnutí. Včera jsme se dozvěděl, že jistá, nejmenovaná společnost se rozhodla, že v této lokalitě postaví 150m VE. tedy spíš 2ks. Takto jsem se dostal i na tvůj web. Obecnímu úřadu nabídla 2mil. za souhlas a součinnost, a každý rok pak 50tis. za provoz. Podotýkám, že částky nejsou v Euro. ale Kč. :-) Abych se dostal k jádru "pudla". Předpokládaná VE má stát 715 metrů od prvního obytného domu obce, od mé nemovitosti pak 1,61 km.( vzdušnou čarou). Jsem specialista na zvuk. Včera jsem byl u Dráždan, kde takovéto VE stojí. Je pravda, že docela foukalo. Studoval jsem pohyb třívrtulových rotorů. Frekvence, kterou toto zařízení produkovalo ve vztahu k okolí, byla v oblasti velmi nízkých kmitočtů, a pohybovala se od 3 do 6 Hz.
Nechci (HraběXy, 24. 08. 2006 12:11)
Každá mince má dvě strany. Tyto stránky nám nabízejí POUZE jednu, tu lepší stranu, což mě utvrzuje v tom, že tady není něco v pořádku a na rubu se bude skrývat cosi zkaženého. Připadá mi to jako perfektně připravená demagogická propaganda pro stádo ovcí, které mají békat: "Chceme VE".
druhou stranu mince nejdete třeba tady: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/veda/clanky/31780
vyber si.... (Boháček Karel 47 let stavební archivář, 18. 07. 2006 17:40)
Mnoho let jsem byl zastáncem větrných elektráren,sám si ji chtěl postavit u RD.Dnes jsem ale odpůrce.Sám jsem testoval vliv VE na živočišstvo
zjistil jsem,že ze zvířat se stali otupělí živoči-
čichové bez elánu aschopnosti reprodukce,ptáci nezpívají nebo slabě.Ano VE jsou zpočátku turist.
atrakcí,ale po 2 dnech raději odjedou,časem noví už nepřijdou.VE jsu hlukem docela neruší,ale kdo bude poslouchat tzv.hlukovou pravidelnost - někdo to prostě psychicky nezvládá.VE nejdříve působí docela arch.ladně ale pak zjistíte,že hory patří horám a VE tam prostě nepatří.pak si myslím,že peníze za tyto stavby by mohli být využity jinak.Příklad:
u nás se ted´staví 3VE v hodnotě 250 milonů Kč,
musí se postavit komunikace,rozvody,plošina pro jeřáb.Opravy a seřizování bude stát další miliony.
Za tu cenu by mělo 1000 RD - rodin vlastní zdroj el.proudu - fotočlánky.Ptám se :je proud tedy pro naše lidi nebo ziskem pro firmy?proud totiž vyvážíme,to je známé.Proč se dál nepracuje v projektech biomasy/holé pláně po povrchové těžbě/,proč se nepracuje v projektu přímé turbiny,která se dá využít i v potoce.proč se nemontují VE -oběžná kola/ne vrtule/ na panel.domy,no proč?Proč nejsou dotace pro normální lidi,ale jen pro firmy a školy?Je tu ekologická mafie nic víc...Přemýšlej trochu člověče...nebo zase uvěříš podvodu jako je využití tepelného čerpadla? přímotopy taky byly monstr případ....
pitomost (vidlak, 28. 06. 2006 09:17)
VE se staví jen proto, že mafiány nikdy nebaví poctivě podnikat, serou prachy tam, kde je okamžitej a bezpracnej zisk, a při prosazování svých zájmů se neštítí ničeho, uplácejí politiky, obecním zasupitelům rvou do kapsy prachy. Bavil jsem se s investorem těchto projektů, prý 1VE vyjde se vším všudy na cca 60 megakorun, na vedlejší náklady (úplatky apod)je 30 megakorun na věž. Starosta dostane víc, než vy, co tu píšete ušetříte za celý život, tak klidně podepíše cokoli. Normy u nás na infrazvuk nejsou, tak ani infrazvuk elektrárny neprodukují. Byl jsem jedním z těch, který je proti a mafie mi nabídla prachy, když jsem ne nevzal, vyhrožují. Přeji příjemnou zábavu všem, kde se budou elektrárny stavět. Nebojte, týká se to všech, oni zelení vám tu neekologickou elektřinu krvavě zdaní.
Působení větrných el. na zdraví lidí (Božena, 05. 06. 2006 20:57)
U nás se má v dohledné době začít se stavbou 3 VE. Také proto jsem otevřela Vaše stránky, abych získala co nejvíce informací než se k tomuto projektu budu moci vyjádřit. Já osobně proti VE nemám žádné výhrady, již v minulosti jsem se s nimi setkávala na cestách do zahraničí. Z Vašeho článku jsem si " ověřovala" hlučnost, možnost rušení signálů, ale také mne zajímá zda nemůže "nějak" jinak negativně působit na lidské zdraví. Elektrárny zde mají stát na kopci za vesnicí 3, ve vzdálenosti 1,5km za zástavbou.
Sdružení Calla a Hnutí DUHA rozvoj větrné energetiky v zásadě podporují. Ovšem ne za každou cenu. Větrné elektrárny nelze postavit všude a každý projekt je potřeba pečlivě posoudit. Podmínkou je splnění přísných kritérií ochrany přírody a krajiny a právo místních občanů plně se zapojit do plánování a rozhodování o stavbě.
Větrné elektrárny znamenají ekonomický přínos pro obce. Každá obec má právo rozhodovat o umístění větrných elektráren na svém území a může si s investorem dojednat výhodné podmínky. Může jít o každoroční, často nezanedbatelný finanční příspěvek do obecního rozpočtu, sníženou cenu elektřiny nebo i převedení vlastnictví jedné elektrárny z větší větrné farmy. Obec také může sama větrné turbíny provozovat, a profitovat tak přímo z prodeje čisté elektřiny.Část peněz tak vždy zůstává v místní ekonomice a neodteče do kapes velkých energetických společností
Díky své decentralizaci jsou obnovitelné zdroje energie také více demokratické. Místní občané si daleko lépe vyjednají dobré podmínky provozování s větrnou firmou než s velkou společností plánující stavbu jaderné elektrárny. To se již ukazuje v mnoha českých obcích, kde probíhají veřejné debaty, nebo dokonce místní referenda k otázce výstavby větrných elektráren.
Moderní typy turbín už mechanické zvuky minimalizovaly. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část – převodovku. Také úprava povrchu i tvaru listů rotoru výrazně omezila aerodynamický hluk.
Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely. Na obrázku jsou uvedeny různé úrovně hluku, se kterými se setkáváme kolem nás.
Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek – akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci.
Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti asi 400 metrů od zástavby, budou uvedené limity splněny.
Samozřejmě jsou také místa, kde by větrné elektrárny stát neměly. Projektant musí posoudit, zda není záměr výstavby elektráren umístěn v území, kde by byl v zásadním střetu s požadavky ochrany přírody a krajiny nebo ochrany památkové zóny. V citlivých územích nechá úřad zajišťující ochranu krajiny zpracovat hodnocení vlivu na krajinný ráz. Při něm se vytvoří pohledové studie, které umožní dopředu posoudit, jak bude elektrárna v krajině vypadat. Při posuzování je brán v potaz počet turbín, jejich rozložení a blízkost jiných větrných farem nebo dalších dominant. Je takřka jisté, že větrné elektrárny nenajdou své místo v maloplošných chráněných územích (přírodní rezervace,přírodní památky) nebo v prvních zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí.
Úřady by měly každý projekt posuzovat individuálně. Přihlížet přitom musí k podpoře obnovitelných zdrojů energie i k ochraně hodnotné krajiny. Obce a kraje mohou zhodnotit možnosti pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na svém území a pomoci při výběru míst, která jsou vhodná pro takové záměry. Všechny významné ekologické dopady jsou pak zváženy během procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Větrné elektrárny naopak mohou mnoho turistů přilákat. V české krajině jde o poměrně nový fenomén a lze předpokládat, že bude budit zájem. Některé turistické stezky přivádějí návštěvníky právě k nim.
Je ale známo několik případů, kdy došlo k zabití většího počtu ptáků větrnými elektrárnami: například kalifornský Altamont Pass nebo La Tarifa ve Španělsku. Příčinou bylo špatné umístění. Aby se něco podobného už neopakovalo, je potřeba zajistit vyloučení výstavby v přírodních rezervacích, v místech velkého soustředění ptáků nebo napříč jejich tahovým cestám, případně u velkých kolonií netopýrů.
K tomu by ale nemělo dojít. Každý projekt větrných elektráren u nás prochází posouzením vlivu na životní prostředí (EIA), jehož součástí je také hodnocení vlivu na faunu. Ve sporných případech může úřad zajišťující ochranu přírody nařídit zpracování speciální ornitologické studie.
Během stavby může také dojít ke zničení části přirozeného prostředí, ale to je možno uvést do pořádku ihned po skončení prací. Elektrické vedení musí být opatřeno jen takovými sloupy, které znemožní ohrožení ptáků zkratem při jejich usednutí. Kde je to možné, mělo by vést podzemními kabely.
Liché jsou také obavy,že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná nebo se dokonce zvyšovala. Přitom během výzkumu byly ve sledovaném území stavěny další turbíny. Provoz elektráren tedy nevede ani k odchodu zvěře, ani ji nenutí se těmto místům vyhýbat. Zvířata si totiž na zařízení zvyknou, takže jimi nejsou rušena. Potvrzují to také zkušenosti myslivců i zemědělců z mnoha zemí, kde jsou větrné elektrárny v provozu.
Pokud větrná elektrárna stojí mezi vámi a nízkostojícím sluncem, vnímáte nepříjemné kmitání světla a stínu. Tomuto jevu se říká stroboskopický efekt. Často bývá připodobňován jízdě autem nebo vlakem v aleji stromů. Avšak u větrných elektráren není tak intenzivní, protože se otáčejí mnohem pomaleji. Přesto, pokud blízko plánovaných elektráren stojí obytné domy, měl by si projektant dát pozor i na tento problém.
Nepohybující se stožár větrné elektrárny vadí vlnám úplně stejně jako jakýkoliv komín. Ten elektromagnetické pole narušuje, ale příjmu rozhlasu, televize i sítě mobilních telefonů (GSM) to nevadí. Rušení signálu by hrozilo pouze v případě, že by kovový sloup turbíny stál přímo mezi nedalekou anténou a vysílačem. Ovšem tak blízko domů se elektrárny nestavějí.
Běžnou samozřejmostí je totiž měřit rychlost a směr větru na vytipovaném místě minimálně rok před zahájením stavby.
V současných ekonomických podmínkách je u nás výroba větrné elektřiny asi třikrát dražší než z uhelných nebo jaderných elektráren. Proto stát musí podporovat čistou energii dlouhodobě garantovanými, zvýhodněnými výkupními cenami, aby byla rentabilní a vyplatilo se do ní investovat. Zdánlivě jde o ekonomické zvýhodnění obnovitelných zdrojů.
Postoje veřejnosti – podpora a nenaplněné obavy
V obcích,kde se plánuje stavba větrných elektráren, probíhají živé debaty o těchto projektech. Česká i zahraniční veřejnost stavbu těchto čistých zdrojů velkou většinou podporuje. Potvrdily to průzkumy veřejného mínění.
Veřejnost v ČR je pro větrné elektrárny
Nezávislá agentura TNS Factum provedla v roce 2004 pro Hnutí DUHA průzkum veřejného mínění. Nejprve prezentovala argumenty pro i proti větrným elektrárnám, a poté se ptala, co si dotázaní o těchto projektech myslí. Zjistila, že lidé turbíny velkou většinou podporují. Pro bylo 73%, proti jen 18%. Zastánci větrné energetiky tedy čtyřikrát převažují odpůrce.
Obyvatelé v zahraničí také
Problémy – viz níže – téměř 0
hluk z větrných turbín
zkažený pohled na krajinu
příjem televizních a radiových signálů
poškození místního podnikání
hluk a rušení během stavby
zvýšená doprava během stavby
snížení cen nemovitosti
Komentáře lidiček
kdyby blbost kvetla... (fanda lidské blbosti, 24. 08. 2007 11:45)
setkal jsem se s prvotní reakcí na výstavbu VE v našem okolí, po oznámení výše příspěvku do obecní pokladny :" všichni budou pro , když jim řekneme , že nebudou muset platit poplatky za odpad !!! " po následující debatě jsem byl bohužel svědkem lidské omezenosti, když došlo na likvidaci VE po ukončení jejich životnosti : " hurá , obec je odstřelí a budou peníze za šrot !!" následuje další blud : " víte, co to bude peněz , jsou z nerezu !!! A tihle lidi nás mají zastupovat ???? Výstavba Ve má být v katastru území obcí Račice - Krhov / schváleno ! /, dále Bačice - Udeřice a obce Myslibořice !!! Myšlení lidí je skutečně k neuvěřění : hurá, teď máme peníze a po nás potopa !!!!
Zdravím příznivce i odpůrce VE, díky za článek i diskuzi.
V naší vsi se plánuje výstavba 4 cca. 150-metrových kousků, nejbližší cca. 500 metrů za zástavbou. Prezentovala se tu dvojice inženýrů, údajně zástupců nějaké s.r.o., která ještě 'de jure' neexistuje, ale 'už se na tom pracuje'. Chtějí postavit napřed 35-metrový testovací vzorek a když se osvědčí, pak ty 4 větší obludky. Za cca. 800 000 Kč/ročně pro obec už mají předběžný souhlas starostky, ostatní lidi se o to zatím moc nezajímají. Zdá se mi to trochu narychlo, neexistující s.r.o. už si snaží zajistit i eventuální hodně vysoké penále od obce, pokud by se po dokončení 35-metrového vzorku mínění lidí obrátilo proti výstavbě 'zbytku' atd. Pokud vím, nejméně ze 3 obcí v okolí je už (včas) vyhnali.
Mám konkrétní dotazy:
Je zákonem zajištěna likvidace zbytků VE po skončení životnosti(ukončení provozu), kdo za to je zodpovědný? Co když investor zjistí neekonomičnost provozu, a ono s.r.o. prostě krachne nebo tiše změní jméno a přestěhuje se jinam? Chápu, že kovové díly vezme kovošrot, ale co ty haldy betonu v zemi? Předpokládám, že s podobným problémem se dosud nikdo nesetkal, ale ...? Nebo maluju čerty na zeď?
Jak funguje VE v zimě - je nějak chráněna proti námraze, může z ní odletovat led (má být pár set metrů od železniční trati, silnice...)?
Nespotřebuje případně víc energie na odmrazování, než vyrobí?
Je někde stanovena závazně minimální vzdálenost od zástavby - vzhledem k diskutované možnosti hluku/infrazvuku apod. se mi 500 m zdá moc málo. - jsou na to nějaké předpisy?
Jsme obec západně od Mladé Boleslavi, tedy podle uveřejněných map nepříliš efektivní pro provoz VE - i proto se mi zdá celá akce přinejmenším podivná, nechci ovšem hodnotit ekonomický záměr investora, to je jeho problém, pokud pominu dotace, které bude dostávat na provoz z daní ode všech. Samotná obec by se na výstavbě ani provozu neměla nijak podílet. Osobně nejsem proti VE, jen se mi zdá, že v zahraničí se staví tak nějak dál od lidí. Není tohle jen pokus o zlatokopectví za každou cenu?
(fandapapik@seznam.cz)
Zajímavé odkazy (Standa z Hvězdlic, 29. 05. 2007 22:44)
Ahoj lidi. Koukněte na : http://virtually.cz/?art=14398
nebo http://virtually.cz/?art=14398. Opravdu zajímavé.
blbost (boccmann, 25. 05. 2007 00:54)
Autor článku by si měl uvědomit několik faktů.
Větrná elektrárna je ekonomický nesmysl.Nebýt dotovaných cen na výstavbu,nikdy není schopna se zaplatit.Výrobní cena 1 kWh je mnohonásobně dražší,než v klasické tepelné, nebo jaderné elektrárně (o vodních elektárnách ani nemluvím)
Větrná elektrárna je energetický pasqil.Na toto bych odpověděl otázkou.Kde berou Němci elektřinu v okamžiku když na pobřeží přestane během hodiny foukat
vítr?Mají v instalovaném výkonu větrných elektráren v Evropě prim (téměř 30%).Odpovím si sám.V ČR běží přece ten proklínaný Temelín a češi rádi prodají.
Na další důležitou věc se také zapomíná.VE nemůže být právě z důvodu regulace zapojena v běžné distribuční síti 22/0,4 kV,lze ji připojit až k síti
110 kV.Náklady spojené s touto podmínkou mohou tedy dosáhnout dosti vysokých částek,které v konečném výsledku zaplatí spotřebitel,což jsme my všichni.
Větrná elektrárna přinese práci lidem????
Ano ,ale hlavně těm v Německých výrobních firmách.
Zajímá někoho v Německu,že v českých Hranicích padla
továrna na výrobu vakuových obrazovek,protože už o ně není ve světě zájem.Asi ne.
A nejlepší nakonec.
Větrná elektrárna je EKOLOGICKÁ.
Propočtou-li se množství betonu a oceli použité k výstavbě u větrné a jaderné elektrárny v přepočtu na vyrobenou energii,pak větrná elektrárna ke stavbě potřebuje 6x více betonu a 10x více oceli,než elektrárna jaderná.Navíc JETE má předpokládanou životnost 60 let a u VE se udává životnost 20 let.
Tak co je lepší??????????????
dotaz (Hana, 13. 04. 2007 17:20)
Jen by mě zajímalo jak daleko od vaší obce stojí větrníky.Teď se nám je chystají postavit kolem naší obce(39).
Jinak máš pěkný stránky.
Standa Hvězdlic (VE hyenismus, 06. 03. 2007 08:55)
Myslím, že ani admin Jarda při zakládání tohoto webu netušil, kam až problematika VE pokročí. On se totiž problém posouvá do nové, nechutné roviny. Už to není jen o tom, že obec chce postavit někde poblíž VE. Začínají se dít "prasárny" ( omlouvám se, ale nejde to říci jinak), které nemají obdoby. Obec A se rozhodne, že v rámci svého katastru postaví několik VE. Aby byli z obliga před svými voliči, postaví je na hranici katastru, a to bez ohledu na to, jestli je, či není poblíž další obec (B). Obec B nemá šanci výstavbu zvrátit. "Nezávislí" posuzovatelé v rámci posuzování vlivu stavby na krajinu ( EIA) jsou nezávislí ( dle mého názoru) jen do výše svých platů a setkal jsem se i s tím, že povolí výstavbu VE i 500-600 m od prvního stavení !!! Toto startuje nenávist mezi jednotlivými obcemi a začínají se dít naschvály ( obec B přemýšlí, že rovněž na hranici katastru který je blíže obci A vybuduje skládku. Vzhledem k tomu, že je obec A "po větru" , hezky si to užijí!). Také dostanou dotaci za povolení skládky a také to nebude obtěžovat místní voliče. Smrad, stejně jako infrazvuk se jen obtížně měří.
Že se to u nás nemůže stát? Ale ano. Rousínov versus Slavkov a Velešovice. Rozstání versus Kulířov...
--------------
Pokud bude někdo potřebovat poradit, jak co nejúčinněji na podplacené starosty a radní, nechte mail v dotazu. Poradím. Rád. Standa
PROSÍM POMOOOOOOOOC !!!!!! (Karty, 05. 03. 2007 21:11)
Odstěhoval jsem se s rodinou do malebné vesničky u Třeště. Přestěhovali jsem se z paneláku z Jihlavy, prostě idylka. Za nedlouho však naproti u Pavlova vyrostly "krásné" větrníky. A zas byla malebnost poznamenána lidským výplodem. Studoval jsem na VUT energetiku a už tam nám říkali, že je to slepá ulička. I kdybych např. v opilosti souhlasil se všemi pro, tak mě nikdo nepřesvědčí, že tato ohyzdnost může lahodit oku stejně jako les, nebo skála.... Ovšem pohádka pokračuje, příjdou bohatí nabídnou mrzký peníz chudým a ve jmenu "zachování přírody" chtějí ukradnout další kousek Vysočiny. Ale my jsme si řekli NE. Chceme udělat osvětu v obci a okolí a vysvětlit lidem, že firmy, které to staví nemají ani tak namysli všeobecné blaho, ale jen pochopily jak dobře podojit dotace z EU a dobře si vydělat. Tvrdím, že je to velký zločin na malých obcích. V jihlavě odmitli, aby to nehyzdilo horizont. Samozřejmně, co to v rozpočtu města znamená. Proto obcházejí jak hyjeny malé obce.... A proto vás, kteří se taky nechcete smířit s VE prosím o pomoc, zašlete mi různé podklady,studie, citace atd, ať máme v ruce stohy dokumentů, kterejma je veženem z naší vesnice. To vše na adresu: jirka.karty@seznam.cz Děkuji
Standa z Hvězdlic (Odpověď pro Ivanu - Přeskaky, 03. 03. 2007 07:59)
Ahoj Ivano, 33 kusů VE , první ve vzdálenisti kolem 500m od prvního obydlí? To je opravdu nehorázné. Tady je vidět, za jaký "Klondajk" nás mají. Detailní postup, jak na starostu Ing. Josefa Zajíce Ti pošlu privátně. Zde chci jen upozornit na jeden docela zajímavý aspekt.
Pokud Vám někdo postaví za humny VE, dojde logicky ke snížení cen okolních nemovitostí. Tento rozdíl ceny( tedy před a po postavení VE) je VYMAHATELNÝ !.
Ať obce přilehlé nemovitosti vykoupí ( ve Vašem případě dostane obec 66mil.), nebo zaplatí diferenci tržní ceny Vašich nemovitostí.
odpověď pro asdf (Standa z Hvězdlic, 03. 03. 2007 07:18)
Problém je v tom, že nechci mít za "humny" ani povrchový důl ani VE. Když jsem si před rokem ( viz níže) kupoval nemovitost, nebylo o VE ( ani o žádném jiném zdroji jakéhokoliv znečištění) ani vidu... Rovněž Územní plán dané lokality s něčím takovým nepočítal. Pokud dotaz bereš v obecné rovině - tak mi VE nevadí. Je to velmi dobrý nápad. Jen ať to proboha novodobí "zlatokopové" nestaví do 1,6km od obydlí.
Pomóc (Ivana Přeskaky, 19. 02. 2007 22:00)
Ahoj Stando z Hvězdic, vidím, že se vyznáš v VE. Potřebuji pomoci. V naší obci Chbany u Chomutova chtějí stavět park VE 33 kousků. Pan starosta občany hodil přes palubu a tak jsme se rozhodli, že se budeme bránit všemi prostředky. Nemáme ale odborné znalosti z této oblasti a jak jsem pochopila, ty jsi docela odborník, VE nám chtějí postavit 400 až 500m od obytných domů a to ze tří světových stran. Prosím ozvi se na můj mejlík. IvanaStrouchalova@seznam.cz
ne u nás (flaf, 08. 02. 2007 18:45)
větrné elektrárny jsou opravdu vpohodě, právě jsem o nich dopsal ročníkovou práci, ale v našich podmínkách je to opravdu jen záminka jak dostat ze státní kasy nějáké penízky..
Pro Standu (Pán XY, 27. 01. 2007 15:30)
Stando je dobře že bojuješ proti tomuto zahraničnímu molochu. V místě kde bydlím se taky má stavět VE. Taky něco kolem 100m. Mám kousek od toho velikou zahradu. Budu též bojovat proti a nejen já. Lidem se to vůbec nelíbí. Je víc než jisté, že nikomu z nich nejde o ekologii, ale o zisk. A ještě horší je, když náš stát dotuje zahraniční firmu a zisk jde pryč. Po městě nám posílají poštou malou brožurku. JAké překvapení, když jsem ji tady viděl v elektronické podobě. Vzal jsem do školy ( VŠ - fel )a předložil jednomu z profesorů energetiky ( studuji s velkým zájmem tento obor ). Rozebral se mnou problamatiku pohotového výkonu potřebného k záloze VE a vliv infra zvuku. Jsou v tý brožurce opravdu kecy nemístné.
Pro admina:
Co kdyby si reagoval na opravdu technické problémy a ne na dětský otázky, který tady lidé co o tom nemaj ponětí pokládají - ptáci, stíny, turisti? Reaguj a zodpověz nám problematiku infrazvuku a záložního výkonu. NA fakultě máme VE. Je ale odstavená, protože když běží, tak se dělají kruhy v hrnku s čajem. Je umístěná na střeše fakulty. A tady tvrdíte, že vybrace nezpůsobují. Když bude umístěná v krajině, tak to vibrace přenese taky do země.
V realitní kanceláři tvrdí, že v okolí klesne cena nemovitostí - to je logické. Vysvětli taky ten záložní výkon. I kdyby na jediný den přestal foukat vítr, tak musí být v záloze výkon který to dorovná. A problémy v přenosové soustavě koncem července způsobil nedostatek záloh v německu.
Pro marv:
Až budeš o problematice něco vědět, tak budeš mít trochu jinej názor. Zajímalo by mi, co studuješ.
Vypadá to dobře - Part 5 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:24)
Závěr. Nemohu se zbavit intenzivního dojmu, že společnostem nejde o čistou energii, ale spíše o významné dotace spojené s výstavbou VE, a také o dotovanou výkupní cenu eletřiny ( 2,70 Kč místo 0,20Kč z klasické elektrárny). Také mám dojem, že je naprosto nezajímá, zda je umístění vhodné, spíše nás ( CZ) berou jako pověstný "Klondajk".
Vypadá to dobře - Part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:18)
Nyní k umístění VE. Ministerstvo živ. prostředí vydalo v roce 2005 Metodický pokyn, který se zabývá posuzováním umístění VE. Nejzajímavější jsou přílohy 1,2 a 4. Jedná se vypsané vhodné lokality - a věřte, že jich je opravdu málo, a také o mapy ČR s vyznačenými vhodnými lokalitami. ( minimum vhodných lokalit). Zjistěte si, kdo v rámci Krajského úřadu bude konrétní projekt posuzovat( hodnocení vlivu stavby větrné elektrárny na životní prostředí) , a pokud máte vážné výhrady k umístění VE kontaktujte jej.
Standa - Nové Hvězdlice (Vypadá to dobře - Part 2, 24. 01. 2007 06:55)
Začnu samotnou VE. Měla zde být umístěna moderní VE ( dle slov manažera projektu - nová) VE Vestas model V80, nebo V90. Na světovém webu je několik měření této VE, nejserioznější však asi na webu Univerzity Massachuetts. link: http://www.eere.energy.gov/windandhydro/windpoweringamerica
/pdfs/workshops/mwwg_turbine_noise.pdf
Studie je celkově příznivá k těmto VE, z měřících protokolů však zjistíte, že je překvapivě nejhlučnější v oblasti infrazvuku ( 2-18Hz)!!! kde dosahuje až 70 dB!
Součástí stuie je také graf, ze kterého vyplývá, že lidé do 1 km mohou být hlukem zasaženi. Velmi zajímavé čtení, doporučuji všem zastáncům VE.
Vypadá to dobře - Part 1 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 06:43)
Zdravím všechny. Jen krátce pro Tomáše. Doufám, že to nebere tak, že když se mám já špatně, tak ať trpí všichni ostatní.
Tedy. Věnoval jsem studiu VE opravdu spoustu času, procházel jsem články, studie a analýzy.., které byly dostupné na netu a mám velmi zajímavé výstupy. Také jsem prošel administrativní stránku vybudování VE a zde mám také zajímavé info. Co je však nejdůležitější, je fakt, že ve vedlejší obci Kozlany VE zamítli, a tím celý projekt větrné farmy. Tedy malé vítězství. Také jsem poskytl rozsáhlé info. místnímu tisku, a věřím, že páteční článek také trochu pomůže lidem při rozhodování.
Bez jádra to nepůjde (Ivana, 18. 01. 2007 10:21)
Ahoj Jardo, našla jsem na Tvé stránce dost zajímavých informací, ale občas je zde i pár nepřesností. Není například pravda, že jaderné elektrárny nemají ve svých nákladech zahrnuté externality. V roční zprávě o provozu JE za rok 2006 (již je opravdu vydaná) lze najít jaké procento nákladů tvoří rezerva na vyřazování JE, kolik se odvádí na skladování použitého paliva a kolik je odvod na jaderný účet (pro případ likvidace havárie, apod). Také s výpadky Temelína to není tak černé, jak se nám média snaží namluvit. První temelínský blok vypadl neplánovaně v roce 2006 4x a druhý 5x. Ostatní výpadky byly plánované, předem dohodnuté a tudíž téměř "bezbolestně" zvládnutelné. Dukovany patří v poruchovosti - neplánovaných výpadků k absolutní světové špičce (0,2% za rok 2006)a nejen v ní. Výpadek 1000 MW je v prvních minutách nahrazen v rámci UCPTE primární regulací a asi po 10-ti minutách si ČEZ musí výpadek uhradit přes sekundární regulaci a rychlým startem přečerpávacích vodních el. Dl. Stráně a Dalešice. Dl. Stráně ale mohou jet v maximálním turbínovém provozu jen 6 hodin a pro opakovanou regulaci větrníků jsou nepoužitelné. Jádro je podle mě dnes nejoptimálnější zdroj el. energie a to jednak kvůli nejnižším provozním nákladům, ale hlavně kvůli nulovým výpustím skleníkových plynů a téměř nulovému vlivu na ŽP. Pro nahrazení loňské dukovanské výroby by bylo potřeba postavit více než 2400 VTE o výkonu 2 MW a to je v našich podmínkách nerealizovatelné. Nejsem zarytý odpůrce VTE, ale stavba větrného parku 36 větrníků o celkové výšce 150 metrů 3 km od obce, jakou plánuje ČEZ v okolí obce Rouchovany a Dukovany ve mě vzbuzuje obavy. Chtěla bych se zeptat, jestli máš informace o podobném větrném parku u nás či v zahraničí, hlavně v jaké vzdálenosti od obcí se podobné parky staví. Taky bych chtěla požádat o kontakt na Standu z Nových Hvězdic
Pro Standu (Jarda - admin, 15. 01. 2007 22:41)
Ahoj, hele moc dík za navštěvu a za názor. Ledas včem máš určitě pravdu. Píšeš že stálý, dlouhodobý zvuk (infrazvuk) způsobuje problémy. Nevyvracuju. To je doloženo. Toto se hlavně projevuje u lidí v průmyslu - továrny - hukot motorů a prostě všech strojů - očivých i netočivých. V nemalém množství i u lidí co tráví mnoho času u PC - počítač vydává "hukot" menší, nebo větší a to konstantní - neni nic co by zvuk nachvilku vyplo, zeslabovalo nebo zesilovalo. A takovej hukot třeba toho počítače je natolik silný a všechny okolní vlivy tak rušivé, že si myslim že VE, která nevydává konstatní hluk - říkejme teda infrazvuk na malých Hz - VE se netočí stále v jedné rychlosti - je doba kdy se netočí vůbec, točí minimálně a při větším větru zase jsou bržděny. Také je v cestě mnoho překážek, ať to je les, okolní budovy, terén a prostě vše co tento zvuk rozkládá. Ještě děkuji za Tvůj názor a tady je můj.
Ahoj Jardo - part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:57)
Pokud Vám někdo ukáže graf - ptejte se, v jakém frekvenčním pásmu bylo měření realizováno. Pokud se bude jednat o obvyklé základní měření v rozsahu 20Hz-20kHz - je graf a výsledky bezcenné. Neřeknou Vám nic o skutečné hlučnosti VE, ať už se měří kdekoliv. Abych příblížil infrazvuk, který může být slyšet i na značné vzdálenosti, a může se také v různých místnostech, rozích, sklepech či jiných prostorech sčítat ( interference), popíši jej takto. : představte si, že NIC neslyšíte. NIC nevnímate tělem ( nic se netřepe, nerezonuje - necinkají skleničky v kredenci :-)... Máte jen pocit, že se místnost zcela zaplnila. Jste nervózní - musíte odtama utéct.
Jardo, četl jsem zdravotní analýzu pořízenou v UK. Tvrdí, že posuzovaní lidé, kteří žijí do vzdálenosti 1,5 km od VE mají značné zdravotní problémy ( z dlouhodobého pohledu). Jsou mnohem více nemocní, a kvalita jejich života je nižší, něž u vrstevníků bez přítomnosti VE. Vůbec se nedivím myším a krtkům, že se stěhují od VE ( tedy pokud to stihnou). Jsou citliví na infrazvuk. Také vím, že i kdybych vykopal 100 metrů od VE právě zdechlého hraboše, poslal jej na veterinu, která by definovala, že odešel z tohoto světa díky infrazvuku, jsem si téměř jistý, že by rakouský ( německý) provozovatel VE přišel s tím, že to byl homosexuální jedinec, který se sám zabil, protože nenašel plnohodnotný protějšek. :-) Chci tímto říci, že na každý argument existuje protiargument, a záleží jen na našem pohledu, jak s ním budem dál pracovat. Dostáváme zde jen kusé informace, vytržené z kontextu. Až teprve ČAS ukáže, kdo měl pravdu. Máme čas? Můžeme si to dovolit?
Jardo, přeji Ti spoustu zdraví a život bez blízké VE. Standa.
Ahoj Jardo - part 3 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:56)
Jak jsem uvedl, jsem specialista na zvuk. Chci tebe i Vás ostatní informovat, že tyto frekvence se šíří velmi dobře půdou ( v závislosti na podloží), a jsou velmi nebezpečné. Obecně se nazývají infrazvuk. Jak asi zasvěcení ví, za Druhé světové války dělali v Říši pokusy s těmito frekvencemi. Výsledek byl famózní. Jedná se o frekvence, které při určité intenzitě mohou člověka zabít. Nemusím asi připomínat skalní kaňon, kde indiánská hlídka po spatření vetřelce jen hlasitě zvolala, zvuk se ozvěnou znásobil do frekvence 6 Hz ( 6 kmitů za sekundu) a nezvaného vetřelce to omráčí. Na tomto základním principu rovněž pracuje nově vyvíjená akustická puška a ostatní akustické zbraně. Abych se vrátil do ČR, uvedu příklad. Asi všichni známe stařičké škodovky, konkrétně model Š100. Tato auta měla ( mají) problém. Pokud jedete rychlostí 70-80km/hod. asi po 40 minutách se Vám udělá docela nevolno. Až teprve analýza zvukového spektra ( měřeno uvnitř auta) ukázala, že problém způsobují vyprezencované frekvence právě v oblasti 4-6Hz. Tedy - závěr. Tyto frekvece se měří velmi komplikovaně. Žádný běžný dynamický, ani kondenzátorový ( elektretový) mikrofon to neumí.
Ahoj Jardo - part 2 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:55)
Před rokem jsem koupil rozsáhlou nemovitost na bydlení a na můj e-shop. Samozřejmě v krásné lokalitě, mimo všechna centra. Do lesa 400 metrů, na přírodní koupaliště 250 metrů. Malý městys bez továren, armády, mimo povodňová pásma, mimo letecké koridory a mmj. taky bez romů. Vybíral jsem velmi dlouho a velmi zodpovědně. Krásné místo k žití s rodinou a k zestárnutí. Včera jsme se dozvěděl, že jistá, nejmenovaná společnost se rozhodla, že v této lokalitě postaví 150m VE. tedy spíš 2ks. Takto jsem se dostal i na tvůj web. Obecnímu úřadu nabídla 2mil. za souhlas a součinnost, a každý rok pak 50tis. za provoz. Podotýkám, že částky nejsou v Euro. ale Kč. :-) Abych se dostal k jádru "pudla". Předpokládaná VE má stát 715 metrů od prvního obytného domu obce, od mé nemovitosti pak 1,61 km.( vzdušnou čarou). Jsem specialista na zvuk. Včera jsem byl u Dráždan, kde takovéto VE stojí. Je pravda, že docela foukalo. Studoval jsem pohyb třívrtulových rotorů. Frekvence, kterou toto zařízení produkovalo ve vztahu k okolí, byla v oblasti velmi nízkých kmitočtů, a pohybovala se od 3 do 6 Hz.
Nechci (HraběXy, 24. 08. 2006 12:11)
Každá mince má dvě strany. Tyto stránky nám nabízejí POUZE jednu, tu lepší stranu, což mě utvrzuje v tom, že tady není něco v pořádku a na rubu se bude skrývat cosi zkaženého. Připadá mi to jako perfektně připravená demagogická propaganda pro stádo ovcí, které mají békat: "Chceme VE".
druhou stranu mince nejdete třeba tady: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/veda/clanky/31780
vyber si.... (Boháček Karel 47 let stavební archivář, 18. 07. 2006 17:40)
Mnoho let jsem byl zastáncem větrných elektráren,sám si ji chtěl postavit u RD.Dnes jsem ale odpůrce.Sám jsem testoval vliv VE na živočišstvo
zjistil jsem,že ze zvířat se stali otupělí živoči-
čichové bez elánu aschopnosti reprodukce,ptáci nezpívají nebo slabě.Ano VE jsou zpočátku turist.
atrakcí,ale po 2 dnech raději odjedou,časem noví už nepřijdou.VE jsu hlukem docela neruší,ale kdo bude poslouchat tzv.hlukovou pravidelnost - někdo to prostě psychicky nezvládá.VE nejdříve působí docela arch.ladně ale pak zjistíte,že hory patří horám a VE tam prostě nepatří.pak si myslím,že peníze za tyto stavby by mohli být využity jinak.Příklad:
u nás se ted´staví 3VE v hodnotě 250 milonů Kč,
musí se postavit komunikace,rozvody,plošina pro jeřáb.Opravy a seřizování bude stát další miliony.
Za tu cenu by mělo 1000 RD - rodin vlastní zdroj el.proudu - fotočlánky.Ptám se :je proud tedy pro naše lidi nebo ziskem pro firmy?proud totiž vyvážíme,to je známé.Proč se dál nepracuje v projektech biomasy/holé pláně po povrchové těžbě/,proč se nepracuje v projektu přímé turbiny,která se dá využít i v potoce.proč se nemontují VE -oběžná kola/ne vrtule/ na panel.domy,no proč?Proč nejsou dotace pro normální lidi,ale jen pro firmy a školy?Je tu ekologická mafie nic víc...Přemýšlej trochu člověče...nebo zase uvěříš podvodu jako je využití tepelného čerpadla? přímotopy taky byly monstr případ....
pitomost (vidlak, 28. 06. 2006 09:17)
VE se staví jen proto, že mafiány nikdy nebaví poctivě podnikat, serou prachy tam, kde je okamžitej a bezpracnej zisk, a při prosazování svých zájmů se neštítí ničeho, uplácejí politiky, obecním zasupitelům rvou do kapsy prachy. Bavil jsem se s investorem těchto projektů, prý 1VE vyjde se vším všudy na cca 60 megakorun, na vedlejší náklady (úplatky apod)je 30 megakorun na věž. Starosta dostane víc, než vy, co tu píšete ušetříte za celý život, tak klidně podepíše cokoli. Normy u nás na infrazvuk nejsou, tak ani infrazvuk elektrárny neprodukují. Byl jsem jedním z těch, který je proti a mafie mi nabídla prachy, když jsem ne nevzal, vyhrožují. Přeji příjemnou zábavu všem, kde se budou elektrárny stavět. Nebojte, týká se to všech, oni zelení vám tu neekologickou elektřinu krvavě zdaní.
Působení větrných el. na zdraví lidí (Božena, 05. 06. 2006 20:57)
U nás se má v dohledné době začít se stavbou 3 VE. Také proto jsem otevřela Vaše stránky, abych získala co nejvíce informací než se k tomuto projektu budu moci vyjádřit. Já osobně proti VE nemám žádné výhrady, již v minulosti jsem se s nimi setkávala na cestách do zahraničí. Z Vašeho článku jsem si " ověřovala" hlučnost, možnost rušení signálů, ale také mne zajímá zda nemůže "nějak" jinak negativně působit na lidské zdraví. Elektrárny zde mají stát na kopci za vesnicí 3, ve vzdálenosti 1,5km za zástavbou.
pátek 7. září 2007
Zápis jednání mezi zástupci obce Bukovany a Brezina o.s. ze dne 7.9.2008
Přítomni pánové: Kaiser, Macoun, Opička, Slavík, Vopat, Řasa, Pavlíček
Následuje seznam bodů jednání:
1. Informace o založení občanského sdružení Brezina o.s.
2. Možné alternativy vývoje oblasti v okolí obce Bukovan v horizontu 10- 20 let (rychlostní komunikace, větrné elektrárny, průmyslové zóny)
3. Smlouva Bukovany - Eldaco
4. Spoluprace obce Bukovany a Brezina o.s.
5. Diskuze
Závěr:
Březina o.s. předloží nový návrh smlouvy Bukovany - Eldaco
Březina o.s. bude rozšiřovat členskou základnu a uvítalo by větší presenci místních občanu ve sdružení
Březina o.s může být platformou, která umožní efektivnější zapojení rekreantů do života obce
Březina o.s bude vyvíjet aktivity, které by umožnily získat finanční zdroje obci, např. dotace pro obec v rámci rozvoje turistiky - cyklotrasy atd.
Následuje seznam bodů jednání:
1. Informace o založení občanského sdružení Brezina o.s.
2. Možné alternativy vývoje oblasti v okolí obce Bukovan v horizontu 10- 20 let (rychlostní komunikace, větrné elektrárny, průmyslové zóny)
3. Smlouva Bukovany - Eldaco
4. Spoluprace obce Bukovany a Brezina o.s.
5. Diskuze
Závěr:
Březina o.s. předloží nový návrh smlouvy Bukovany - Eldaco
Březina o.s. bude rozšiřovat členskou základnu a uvítalo by větší presenci místních občanu ve sdružení
Březina o.s může být platformou, která umožní efektivnější zapojení rekreantů do života obce
Březina o.s bude vyvíjet aktivity, které by umožnily získat finanční zdroje obci, např. dotace pro obec v rámci rozvoje turistiky - cyklotrasy atd.
neděle 2. září 2007
Větrný potenciál České republiky
Větrný potenciál České republiky a možnosti jeho využití
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?stranka=332&cislo=6&rok=2005&pismeno=
http://www.vesmir.cz/clanek.php3?stranka=332&cislo=6&rok=2005&pismeno=
Průzkum vrchu Březina
From: Stanislava Buchova [mailto:st.buchova@volny.cz] Sent: Sunday, September 02, 2007 9:46 PMTo: hlavacek-r@muzeum-pribram.czSubject: Re: Brezina
Pane doktore, moc vás zdravím a také děkuji za operativní průzkum vrchu Březina. Je to škoda, že nic nebrání tomu, vystavět na něm dálnici i ty obludné větrníky. Když jsme zahradu koupili, byla všude téměř panenská příroda. Aparátčíci si hlídali své rekreační zařízení a všude kolem měli ekologicky ošetřovaná pole pro pěsování plodin na svou spotřebu. I dětská ozdravovna způsobila, že se zde udržovalo dobré prostředí. Teď vesnice již prodává pozemky na stavby rodinných domků a to je precedens pro osadníky k odkoupení i zatím jen přilehlých pozemků na Hájku. Obešla jsem ho, abych vám vyfotografovala pcháč bezlodyžný a viděla jejich, stále postupující devastaci. Je mi to moc líto. Nešlo by to přece jenom ještě jednou se pokusit o prohlášení tohoto krásného pahorku za chráněnou přírodní památku. Jezdíme hodně na kole a takové krásné místo jsme nikde neviděli. Jsou tu i hadi, ještěrky a netopýři. Aby se postupně nezastavěl. Udělala bych pro to vše. Jsem moc ráda, že jsem vás poznala. St. Bůchová
\
byl jsem se dnes podivat na \n pahorek Brezina. Dopadlo to, jak jsem ocekaval. V podstate jde o kulturni \n borovy porost, patrne na stanovisti kyselych doubrav (podlozni horninou je \n slabe premenena jemnozrnná bridlice). Ve stromovem patre hojne pristupuje \n briza, ktera vytvari misty i dominantu. Ciste breziny jsou hlavne na severnim \n okraji, kde patrne vznikly naletem brizy do mezofilnich travniku – \n v podrostu najdeme napr. jeste chrpu cekanek, coz urcite neni lesni druh. \n Travniky v lemu lesa (pokud vubec jsou) jsou z velke casti uplne \n zruderalizovane (dominuji zde napr. pyr plazivy nebo trtina krovistni), trochu \n prirozenejsi byly hlavne pri S okraji zapadni casti lesa, zde ale jiz \n zarustaji naletem keru a stromu (ruze, hloh, smrk, briza). Prave v techto \n zarustajicich travnicich byly nektere „lepsi“ druhy, napr. chrpa cekanek, \n pupava bezlodyzna (ta byla misty i v lese a na osazene lesni pasece), \n jetel alpinsky apod., ale celkove nic moc. Teplomilne travniky (podobne tem u \n Bukovan) zde nejsou. Takze asi jen stezi lze oponovat vystavbe cehokoliv tim, \n ze by zde zily nejake chranene rostliny. Snad by stalo za to podivat se na ty \n travniky v SZ casti lokality jeste nekdy zacatkem a v polovine leta, \n ale moc bych si od toho nesliboval. Vyskyt jedne nebo dvou rostlin nejakeho \n bezneho chraneneho druhu, jako napr. vemeniku dvoulisteho, by asi nebyl \n dostatecnym duvodem k zamitnuti stavby. Jinak skoro polovina lesa byla \n vykacena a nyni je zalesnena smrky, modriny a nikoliv jedlemi (i kdyz nejake \n jedle jsem tam ojedinele take zahledl), ale douglaskami – ani jedna \n z techto drevin se sem samozrejme nehodi, smrk je u nas puvodni jen \n v horskych polohach, v nizsich polohach vrchovin je vazan na \n podmacene pudy, modrin je mozna puvodni v Jesenikach (ale jinde u nas pry \n ne) a douglaska pochazi ze severni Ameriky. Zdravi Rudolf \n Hlavacek
Pane doktore, moc vás zdravím a také děkuji za operativní průzkum vrchu Březina. Je to škoda, že nic nebrání tomu, vystavět na něm dálnici i ty obludné větrníky. Když jsme zahradu koupili, byla všude téměř panenská příroda. Aparátčíci si hlídali své rekreační zařízení a všude kolem měli ekologicky ošetřovaná pole pro pěsování plodin na svou spotřebu. I dětská ozdravovna způsobila, že se zde udržovalo dobré prostředí. Teď vesnice již prodává pozemky na stavby rodinných domků a to je precedens pro osadníky k odkoupení i zatím jen přilehlých pozemků na Hájku. Obešla jsem ho, abych vám vyfotografovala pcháč bezlodyžný a viděla jejich, stále postupující devastaci. Je mi to moc líto. Nešlo by to přece jenom ještě jednou se pokusit o prohlášení tohoto krásného pahorku za chráněnou přírodní památku. Jezdíme hodně na kole a takové krásné místo jsme nikde neviděli. Jsou tu i hadi, ještěrky a netopýři. Aby se postupně nezastavěl. Udělala bych pro to vše. Jsem moc ráda, že jsem vás poznala. St. Bůchová
\
byl jsem se dnes podivat na \n pahorek Brezina. Dopadlo to, jak jsem ocekaval. V podstate jde o kulturni \n borovy porost, patrne na stanovisti kyselych doubrav (podlozni horninou je \n slabe premenena jemnozrnná bridlice). Ve stromovem patre hojne pristupuje \n briza, ktera vytvari misty i dominantu. Ciste breziny jsou hlavne na severnim \n okraji, kde patrne vznikly naletem brizy do mezofilnich travniku – \n v podrostu najdeme napr. jeste chrpu cekanek, coz urcite neni lesni druh. \n Travniky v lemu lesa (pokud vubec jsou) jsou z velke casti uplne \n zruderalizovane (dominuji zde napr. pyr plazivy nebo trtina krovistni), trochu \n prirozenejsi byly hlavne pri S okraji zapadni casti lesa, zde ale jiz \n zarustaji naletem keru a stromu (ruze, hloh, smrk, briza). Prave v techto \n zarustajicich travnicich byly nektere „lepsi“ druhy, napr. chrpa cekanek, \n pupava bezlodyzna (ta byla misty i v lese a na osazene lesni pasece), \n jetel alpinsky apod., ale celkove nic moc. Teplomilne travniky (podobne tem u \n Bukovan) zde nejsou. Takze asi jen stezi lze oponovat vystavbe cehokoliv tim, \n ze by zde zily nejake chranene rostliny. Snad by stalo za to podivat se na ty \n travniky v SZ casti lokality jeste nekdy zacatkem a v polovine leta, \n ale moc bych si od toho nesliboval. Vyskyt jedne nebo dvou rostlin nejakeho \n bezneho chraneneho druhu, jako napr. vemeniku dvoulisteho, by asi nebyl \n dostatecnym duvodem k zamitnuti stavby. Jinak skoro polovina lesa byla \n vykacena a nyni je zalesnena smrky, modriny a nikoliv jedlemi (i kdyz nejake \n jedle jsem tam ojedinele take zahledl), ale douglaskami – ani jedna \n z techto drevin se sem samozrejme nehodi, smrk je u nas puvodni jen \n v horskych polohach, v nizsich polohach vrchovin je vazan na \n podmacene pudy, modrin je mozna puvodni v Jesenikach (ale jinde u nas pry \n ne) a douglaska pochazi ze severni Ameriky. Zdravi Rudolf \n Hlavacek
sobota 1. září 2007
VE - Metodický pokyn
Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren ( http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJKFBQVIIX/$FILE/OEKL-Metodika_VVE-20050502.doc)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)