Rádi bychom srdečně poděkovali panu ing. J.Řasovi za jeho obětavé a přínosné působení v radě Brezina o.s.
Zároveň vítáme v radě pana Davida Kaisera a přejeme plodné působeni v této funkci.
Za radu Brezina o.s. ing. Jiří Pavlíček
středa 20. srpna 2008
Zmena obsazeni rady Brezina o.s.
Dobrý den/ahoj,
Jak víte, k 30.6.08 jsem požádal o uvolnění z funkce v radě občanského sdružení Březina. Vedla mě k tomu moje vytíženost a také snaha, aby se postupně v orgánech sdružení vystřídali i další lidé. Pro sdružení budu pracovat dále v těch věcech, kde mé síly stačí.
Jsem velmi rád, že uvolněné místo přijal pan Kaiser, je velkým přínosem. Navíc je důležité, že patří ke stálým obyvatelům mikroregionu Březina. Do nejbližší volby, která proběhne na členské schůzi sdružení mu přeji, aby byl zvolen a členům jeho volbu doporučuji.
Kdysi Karel Čapek napsal esej na téma, co je „stát“ a co je „doma“. Možná málokdo ví, že pocházím částí rodiny z blízkého Velkého Výra. Takže pokud Vám říkají něco jména třebas jako Humňalovi, Štégrovi, Luhanovi, jsou mými příbuznými a dodnes žijí v blízkém okolí, v Kozárovicích, Zalužanech, Milíně.. Ač jsem Pražák „jako poleno“, přirostlo mi místo k srdci víc, než jsem čekal, vkrádá se mi slovo „doma“.. Že by přece jenom geny J?
Pokud jste četli historii Bukovan, víte, že v nich kdysi sídlil rod Pintů. Měli jednu vlastnost: neustále se starali o rozvoj oblasti a její zlepšení. Dnes už není čas pánů; odpovědnost neseme každý za sebe. Je to lepší, je nás víc. Buďme v něčem každý oním „Pintou“, nenechme si nikdy vzít možnost spolurozhodovat o věcech, které se nás denně dotýkají, svobodu slova ozvat se ve chvíli, kdy s něčím nesouhlasíme a přiložit ruku k dílu, když to je potřeba i kdybychom byli jediní, kdo tak může učinit. Koneckonců, v jednom světovém českém filmu, „Vesničko má středisková“, se správně říká, že: „Když je člověk jediný, kdo může, tak musí“.
Vážení, bylo mi ctí s Vámi řešit zásadní otázky našeho mikroregionu a malinko přispět nejen k jejich vyřešení, ale i k navázání širokého dialogu napříč všemi, včetně úzké spolupráce se zastupitelstvy.
Takže opatrujme Březinu!
S přátelským pozdravem
Ing. Jaroslav Řasa, Bukovany.
Jak víte, k 30.6.08 jsem požádal o uvolnění z funkce v radě občanského sdružení Březina. Vedla mě k tomu moje vytíženost a také snaha, aby se postupně v orgánech sdružení vystřídali i další lidé. Pro sdružení budu pracovat dále v těch věcech, kde mé síly stačí.
Jsem velmi rád, že uvolněné místo přijal pan Kaiser, je velkým přínosem. Navíc je důležité, že patří ke stálým obyvatelům mikroregionu Březina. Do nejbližší volby, která proběhne na členské schůzi sdružení mu přeji, aby byl zvolen a členům jeho volbu doporučuji.
Kdysi Karel Čapek napsal esej na téma, co je „stát“ a co je „doma“. Možná málokdo ví, že pocházím částí rodiny z blízkého Velkého Výra. Takže pokud Vám říkají něco jména třebas jako Humňalovi, Štégrovi, Luhanovi, jsou mými příbuznými a dodnes žijí v blízkém okolí, v Kozárovicích, Zalužanech, Milíně.. Ač jsem Pražák „jako poleno“, přirostlo mi místo k srdci víc, než jsem čekal, vkrádá se mi slovo „doma“.. Že by přece jenom geny J?
Pokud jste četli historii Bukovan, víte, že v nich kdysi sídlil rod Pintů. Měli jednu vlastnost: neustále se starali o rozvoj oblasti a její zlepšení. Dnes už není čas pánů; odpovědnost neseme každý za sebe. Je to lepší, je nás víc. Buďme v něčem každý oním „Pintou“, nenechme si nikdy vzít možnost spolurozhodovat o věcech, které se nás denně dotýkají, svobodu slova ozvat se ve chvíli, kdy s něčím nesouhlasíme a přiložit ruku k dílu, když to je potřeba i kdybychom byli jediní, kdo tak může učinit. Koneckonců, v jednom světovém českém filmu, „Vesničko má středisková“, se správně říká, že: „Když je člověk jediný, kdo může, tak musí“.
Vážení, bylo mi ctí s Vámi řešit zásadní otázky našeho mikroregionu a malinko přispět nejen k jejich vyřešení, ale i k navázání širokého dialogu napříč všemi, včetně úzké spolupráce se zastupitelstvy.
Takže opatrujme Březinu!
S přátelským pozdravem
Ing. Jaroslav Řasa, Bukovany.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)