pátek 21. prosince 2007

PF 2008

Vážení a milí spoluobčané

Spokojené a klidné Vánoce
a
Všechno nejlepší do Nového roku 2008

Vám přeje

Rada Občanského sdružení Brezina o.s.

středa 21. listopadu 2007

Petiční podpisová akce

Občanské sdružení Brezina o.s., jehož je cílem ochrana životního prostředí především s ohledem na zájmy obyvatelstva, si Vás dovoluje informovat, že uvažovaná výstavba parku velkých větrných elektráren (VVE) v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Holušice, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice, Podholušice a Sedlečko, může negativně ovlivnit naše zdraví, životní prostředí, hodnotu našeho majetku, rozvoj turistiky atd.

Chraňme
Svoje zdraví, majetek, okolní krajinu


Občanské sdružení Brezina o.s. organizuje petiční podpisovou akci, která nám umožní vyjádřit svůj souhlas/nesouhlas s výstavbou VVE v blízkosti našich obydlí.

Podpisové archy jsou k dispozici na následujících adresách:

Brezina o.s., Sedlečko 12
Lenka Vlková, Chraštičky 17
Vladimír Jirsák, Kozárovice 104, (denně, po 18,00 hodině)


Podrobné informace o problematice VVE a o našem stanovisku jsou k dispozici na adrese: www.brezina-os.cz, v přiloženém otevřeném dopise nebo na adrese
Brezina o.s., Sedlečko 12, 262 72 Březnice.

Rádi uvítáme Vaši účast v občanském hnutí Brezina o.s., které v současnosti sdružuje
více než 100 zaregistrovaných členů.

středa 7. listopadu 2007

Otevřený dopis - Stanovisko občanského sdruženi Brezina o.s. k výstavbě VVE

Otevřený dopis

Jsme občanské sdružení Brezina o.s., jehož cílem je spoluvytvářet občanskou společnost zejména tím, že budeme aktivně chránit přírodu a budeme se snažit zabránit jejímu znečišťování, ničení a poškozování.

Registrace společenství občanů BREZINA o.s. byla provedena dne 2.10.2007 (č.j. 68892/07-R) pod ICO 22671285.

A. Stanovisko občanského sdruženi Brezina o.s. k výstavbě VVE:

Prvním konkrétním cílem Brezina o.s. je zabránit, aby v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Holušice, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice, Podholušice a Sedlečko, byla vystavěna série velkých větrných elektráren (VVE).
Výstavba VVE by měla probíhat na vhodných místech, to je takových, kde nenaruší životní prostředí a negativně neovlivni přírodu, život občanů a hodnotu jejich majetku.
V součastné době má občanské sdružení již více než 100 zaregistrovaných členů a zájem o naše aktivity stále roste.


B. Stávající situace:

Firma ELDACO, zabývající se výstavbou VVE, nabídla obecním zastupitelům vybudovaní parku VVE v blízkosti vrchu Březina.
Občané byli informováni pouze jednostranně, jednoznačně s ohledem na zájem uvedené firmy.
Obec Chraštice a obec Bukovany dosud smlouvu se společností ELDACO neuzavřely. Naopak, ve spolupráci s naším sdružením byl vypracován nový koncept smlouvy, který byl předložen zastupitelům obce Bukovan.
Obec Kozárovice smlouvu s firmou ELDACO podepsala již v únoru t.r., rozhodla však pouze hlasy zastupitelů, aniž by své občany informovala o dlouhodobých závazcích (více než 20 let) obce, které ze smlouvy vyplývají.
Podmínky smlouvy jsou pro obec Kozárovice a pro její občany nevýhodné a z právnického hlediska nejasné.



C. Co občanské sdružení Brezina o.s. hodlá podniknout:

Vzhledem k tomu, že občané byli informováni pouze jednostranně, připravujeme informační kampaň k objasnění problematiky výstavby a provozu VVE.
V následné petiční podpisové akci budou občané moci vyjádřit své stanovisko k výstavbě VVE.
Brezina o.s. jménem svých členů a s výsledky petice hodlá oslovit zastupitele zmíněných obcí a představitele příslušných orgánů a zapojit se do jednání o výstavbě VVE.
Následně nabídnout obcím spolupráci v získávání dotací z Evropských fondů na projekty v oblasti ekologie a cestovního ruchu.


D. Problematika výstavby a provozu VVE:

Kdo nám nabízí stavby VE
Firmy, které teď masivně pročesávají snad všechny menší vesnice v ČR a lobují za své výrobky, předkládají leckdy neúplné formace, přikrášlené frázemi o ekologii, jednostranně zaměřené hlavně na získání souhlasu obcí s umístěním elektráren v jejich katastru.
Zájem investorů vyplývá především z toho, jakým způsobem jsou nastaveny obchodní podmínky pro výkup elektrické energie vyrobené větrnými elektrárnami. Tyto podmínky jsou pro investory ekonomicky výhodné, dlouhodobě jsou garantovány natolik příznivé ceny za výkup elektrické energie, které zaručují brzkou návratnost investovaných prostředků a následnou vysokou míru zisku z podnikání. Potenciálních investorů je celé spektrum, od malých firem, až po kapitálově silné subjekty (např. ze skupiny ČEZ). Tyto firmy používají při svých prezentacích téměř nátlakově argumenty jako: „když nebudou větrné elektrárny ve vašem katastru, tak budou u sousední obce, oni budou brát peníze a vy na to budete jen koukat a nebudete z toho mít nic“. Čerpají především z idealistických výroků Hnutí Duha, které nepřipouštějí žádné negativní dopady. Přicházejí s demagogií o čisté, laciné energii, o zvyšování pracovních příležitostí, dokonce o zavírání tepelných a jaderných elektráren. Nakonec přihodí slib „velkorysé“ sumy do obecní pokladničky v hodnotě okolo 150 tisíc korun ročně za každý větrník. To celé je pak posíleno přesvědčováním, že na 150metrová pohybující se monstra si časem zvykneme, stejně jako třeba na zesilovače televizních signálů nebo dokonce sloupy veřejného osvětlení. Je toto normální postup v krajině, která je dosud poměrně zachovaná a nezničená průmyslem, a tudíž vyhledávaná pro rekreaci a turistiku?

Příspěvek do rozpočtu připomíná úplatek

Příspěvek do obecního rozpočtu není vůbec nijak charakterizován (např. jako kompenzace zákonitého poklesu cen nemovitostí nebo snížení přínosu z turistiky) a někdy je i určeno, jak má být obcí využit. Často se bohužel stává, že obecní zastupitelstva nebo starostové (hlavně menších obcí s menším rozpočtem) se záměrem souhlasí bez velkého rozmýšlení. Někteří si vůbec neuvědomují, že vlastně kupují zajíce v pytli, nepátrají po minulosti firem, nestarají se příliš o trvalý rozvoj obce, nezajímá je ani důvod, proč tyto firmy nabízejí peníze obci a nikoli jen vlastníkům pozemků. Vidí pouze peníze navíc do rozpočtu obce. Je však vůbec možné sepsat v současné době a v současném právním a podnikatelském prostředí smlouvu s nějakou firmou na více než 20 let? Jaká je jistota, že smluvený příspěvek bude obec skutečně dostávat po celou dobu? Proč musí průkopníci těchto zařízení za své záměry obcím platit, když tvrdí, že větrná energie je tak šetrná, čistá a výhodná? Není to nakonec spíše tak, že si vlastně zaplatí nás - obyvatele, abychom v případě problémů s větrnými elektrárnami mlčeli?

Zdravotní rizika

Jedním z faktorů, které velice znepříjemňují bydlení v blízkosti VE je hluk. Investoři se sice zavazují dodržením hygienického limitu 40dB v noční době, což je hladina hluku, při které nedochází k poškození sluchového orgánu, s pohodou bydlení však nemá nic společného. Ale existuje i hluk pod hranicí slyšitelnosti – infrazvuk – ten se nebere v úvahu vůbec, jelikož limit není u nás stanoven. A přece podle výzkumů i zkušeností ze zahraničí, hlavně z USA, Anglie a Austrálie existuje, šíří se do vzdálenosti přes 2-3 km, prostupuje stavebními konstrukcemi a u řady lidí způsobuje zdravotní problémy jako chronické poruchy spánku, zvýšení krevního tlaku, bolesti hlavy, pocit úzkosti, podrážděnosti a deprese. Je zřejmé, že tyto následky se podobají stresové reakci plynoucí z trvalého napětí. Není možné existenci infrazvuku ignorovat jen proto, že se o něm obecně málo ví a není stanoven limit.



Podstatné snížení cen nemovitostí

Je zřejmé, že finanční kompenzace, kterou nabízejí investoři obcím za souhlas k výstavbě VVE, ani zdaleka nevyváží pokles cen nemovitostí a polností v okolí VVE.
Ceny nemovitostí, z kterých jsou větrné elektrárny vidět a slyšet, obvykle klesnou o 20 až 30%, nemovitosti stojící v blízkosti VE jsou často neprodejné.


Pochybná efektivita VE

O efektivitu větrných elektráren v podmínkách České republiky vůbec nejde. Z ověřených zdrojů (Ekologie a právo-01/2007-Ekonomické souvislosti využívání větrné energie v ČR), výsledků ze zahraničí a nakonec už i ze zkušeností u nás (Jindřichovice pod Smrkem) je jasné, že větrná energie není vůbec laciná a už vůbec ne čistá. Z technických údajů stavitelů těchto zařízení vyplývá, že maximálního výkonu je větrná elektrárna schopna jen za určité síly větru, ta je různá podle typu VE, ale pohybuje se kolem rychlosti 12m/s. Meteorologové i větrné mapy dokladují, že vítr je nárazový, průměrná rychlost větru na našem území ani zdaleka nepřesahuje hodnotu 5 m/s (Pavlov u Stonařova, kde stojí 2 u nás největší elektrárny – 6 m/s). Větru prostě neporučíme. Účinnost VE se tak na našem území pohybuje kolem 12%. Zbytek energie za ně musí dodávat jiný zdroj energie a tím je zase elektrárna uhelná, či jaderná. A když se přičte náročnost na výrobu těchto zařízení, budování přenosových soustav atd., máme velkou obavu, že emise skleníkových plynů spíše porostou. Spočítal někdo náklady na likvidaci vysloužilých elektráren? Kdo je bude likvidovat? Máme snad elektřiny nedostatek? Proč ji tedy prodáváme? Pro jaký přínos ničíme to, co je u nás jedinečné? Nebylo by lepší podporovat programy na šetření energií?
VŽDYŤ
“Žádná energie není čistá, a pouze ušetřená energie je ekologická."

Žijeme na vesnici

Bydlení na vesnici není vůbec jednoduché. Dojíždění za prací, vzděláním, zdravotnickým zařízením. Minimální obchodní síť, žádné organizované vyžití pro volný čas, o kině či divadlu nemluvě. Na druhé straně zde máme klid, zdravé ovzduší, lesy, louky a zvěř. Můžeme se kdykoliv vypravit na procházku do lesa, na kole do okolí, koupat se či vyrazit na běžky. Poslední měsíce se ale naše poklidné, i když omezené žití na venkově změnilo v neustálý stres a strach, že když odmítneme jednoho investora, podá si dveře s dalším. Chápeme, že firmy, o kterých je řeč, jsou zainteresované, protože na své projekty dostávají dotace a navíc mají po dobu 15-ti let pevně stanovenou výkupní cenu energie. Proč je ale pouze na nás, na občanech, abychom bránili naše obce, a celou krajinu a přírodu, abychom sami argumentovali dopady na zdraví obyvatel, abychom dokonce hodnotili hospodárnost masového budování větrných elektráren v České republice? Je také nepochopitelné, že v době, kdy existuje rozsáhlá, legislativně ošetřená ochrana rostlin a živočichů, nikdo nebere ohledy na prostou nepohodu prostředí, v kterém má žít člověk. Postaví-li se větrník na kopci za naším obydlím, znamená to, že se budeme muset zavírat doma a zatahovat rolety, abychom přestali vnímat rušivý efekt otáčejících se a blikajících rotorů. Ale ani tak možná nebudeme mít v noci klid pro spánek. Na tento způsob života si zvykat nechceme a zvyknout ani nelze!!

Proč se o skutečný průběh tohoto “větrníkového šílenství” příslušné státní orgány více nestarají?

Vždyť by se dalo vycházet ze zkušeností zemí, kde je větrná energie využívána řadu let a kde jsou již pravidla pro umísťování větrných elektráren vytvořena. U nás např. není stanovena minimální vzdálenost od obydlí, nepočítá se s dorovnáním cen nemovitostí, a co se týká krajinného rázu, považují se větrníky pouze za záležitost, která by někomu mohla vadit pouze z estetických důvodů. Rovněž pravomoc úřadů na ochranu přírody je omezená. Pokud by naše republika opravdu potřebovala řešit výrobu elektrické energie pomocí větrných elektráren, předpokládali bychom důkladné „ošetření“ jejich výstavby ze strany státu. Obyvatelé obcí se v problematice větrných elektráren příliš neorientují, a tak záměr výstavby větrného parku berou jako nutné zlo, kterému je nutno se podřídit.
Výsledky anket, kterých se leckdy zúčastní sotva 30% neinformovaných obyvatel, potom rozhodují o zásadních změnách krajiny na desítky let.
Po zastupitelstvích obcí proto právem musíme požadovat, aby hájily zájmy svých rezidentů.
Prostřednictvím Územního plánu může každá obec uplatnit regulaci výstavby větrných elektráren na svém vlastním území (může vymezit lokality vhodné pro umístění větrných elektráren nebo naopak negativně vymezit nevhodné lokality, kde není možné s takovými investičními záměry uvažovat, případně může územním plánem vyjádřit nesouhlas s umísťováním větrných elektráren na celém svém správním území.

Může se snadno stát, že některé podnikatelské záměry často přesahují správní území jedné obce. Není neobvyklé, že jedna obec vydá souhlas s výstavbou na svém území, avšak investice negativně ovlivní především území jiné obce nebo dokonce několika obcí. Pak by situaci měly pomoci řešit orgány kraje a řádně upozornit veřejnost na souvislosti a rizika vyplývající z živelné výstavby větrných elektráren.

Je potřeba domáhat se základních lidských práv na zdraví a příznivé životní prostředí, zakotvených v čl. 31 a 35 ústavního zákona č.23/1991. ("Každý má právo na ochranu zdraví" . "Každý má právo na příznivé životní prostředí".)

S tím souvisí i zajištění objektivních a především odborných informací a jejich zpřístupnění široké veřejnosti, vymezení pravomocí úředníků, kteří o povolení těchto staveb rozhodují a dle našeho názoru i posouzení obchodních činností firem, které podnikají v této sféře.
Věříme, že je ve státním zájmu nejen chránit ovzduší výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, ale i zachovat plnohodnotný život lidí a krajinný ráz přírody pro nás i další generace. Názory podobné našim, zazněly již 1. 12. 2004 ve Výzvě poslancům k návrhu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů z 19.11.2004 (odesílateli byli zástupci občanské iniciativy Boží Dar, o. s. Meluzína, o s. Ekologická tolerance, o. s. Koprník). Zmíněná Výzva skončila asi v šupleti některého z tehdejších poslanců, protože situace je nejen stejná, ale dokonce mnohem horší.
Je nezbytné přijmout taková rozhodnutí, která budou mít na mysli především zdraví lidí a zachování českého venkova. Je více než žádoucí jednat rychle , neboť nátlak investorských firem je pro obyvatele dotčených obcí v celé republice velmi stresující.

Všechny orgány kraje musí mít na paměti, “že svoboda každého jednotlivého subjektu končí tam, kde začíná svoboda někoho jiného.“


Kontakt: Brezina o.s.
Sedlečko 12,
262 72 Březnice

http://www.brezina-os.cz brezinaos@gmail.com

úterý 16. října 2007

Informace pro starosty obcí Bukovan, Chraštic, Kozárovic

Vážený pane starosto,

Dovolujeme si Vás informovat, že dne 2.10.2007 byla provedena registrace (č.j. 68892/07-R) občanského sdružení BREZINA o.s. pod ICO 22671285.
Cílem Brezina o.s. je spoluvytvářet občanskou společnost zejména tím, že budeme aktivně chránit přírodu a budeme bránit jejímu znečišťování, ničení a poškozování.
Prvním konkrétním cílem Brezina o.s je zabránit, aby v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Bukovany, Chraštice, Chraštičky, Kozárovice a Sedlečko byla vystavěna série větrných elektráren.

Kontakt: brezinaos@gmail.com
www.brezina-os.cz

Těšíme se na budoucí spolupráci při ochraně životního prostředí a dalších aktivitách.

Předem děkujeme za odpověď na tuto zprávu.

S pozdravem,
za radu Breziny o.s .
J.Bucha
J.Pavlíček
J.Řasa

Email členům Brezina o.s.

Dobrý den,

Rádi bychom Vás informovali o následujících krocích:

1. dne 2.10.2007 byla provedena registrace (č.j. 68892/07-R) společenství občanů BREZINA o.s. pod ICO 22671285.

2. byly zřízeny stránky www - www.brezina-os.cz
a. většina příspěvků obsahuje sekci "Komentáře", která umožňuje se zapojit do diskuze k danému tématu.
b. v sekci červenec se nalézají následujicí přispevky:
Plánované akce:
Co by pomohlo sdružení:
Iniciativy členů (nápady, návrhy, podněty, kritika etc.):

budeme potěšeni, pokud naše stránky navštíví nejenom členové, ale i osoby,
které by se rádi zapojily do našeho občanského sdružení.

3. aktualni stav členu Brezina o.s. je 95 zaregistrovaných osob

Těšíme se na Vaše návštěvy stránek www.brezina-os.cz a na Vaše komentáře.

S pozdravem,

za radu Brezina o.s.
J.Bucha
J.Pavlíček
J.Řasa

čtvrtek 11. října 2007

Registrace Brezina o.s. provedena

Dne 2.10.2007 byla provedena registrace (č.j. 68892/07-R) občanského sdružení BREZINA o.s. pod ICO 22671285.




pátek 5. října 2007

Zasedání zastupitelstva Obce Bukovany

Vypis z programu jednání.

Prezentace firmy WSB, nové energie

Pan Ing. Lumír Pašek prezentuje firmu WSB, která je původem z Německa, kde vystavila cca 150 elektráren v Německu, především z druhé strany Krušných hor, 3 v Čechách a dále je zpracováno 15 projektů. Kromě výstavby větrných elektráren se zabývá i biomasou. Česká pobočka má cca 4 pracovníky.

Náklady na 1 větrnou elektrárnu jsou cca Kč 80 mil. Zisk z jedné elektrárny je cca 10 mil. ročně. Za každý rok nabízí obci 1% z ročního zisku, nejméně však Kč 100.000,-. Stavba základů trvá do zatvrdnutí trvá cca 6 týdnů, montáž jedné elektrárny trvá cca 1 týden, vč. montáže a demontáže stavebního jeřábu. Nejmenší vzdálenost elektrárny od obydleného prostoru lze určit měřením decibelů, nejvyšší možná hodnota je 40 dB, záleží proto na okolí a počasí. Proti stroboskopickým efektům jsou na vrtuli čidla a v případě že k efektu doje, vrtule se zastaví. Životnost je cca 20 let, servis zajišťuje německé oddělení.

úterý 2. října 2007

SMLOUVA O SPOLUPRÁCI (navrh)

Smluvní strany:
(dále jen „Investor“) na straně jedné
a
Obec
(dále jen „Obec“ na straně druhé)
uzavírají níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto smlouvu:
I.
Úvodní ustanovení
1.1. Investor hodlá (dále jen „Záměr“) v katastrálním území Obce připravit a realizovat stavbu dvou větrných elektráren VESTAS V100-2,75 MW (případně VESTAS V90-2,0 MW), z nichž bude elektrická energie odváděna do sítě společnosti ČEZ a.s. kabelovým vedením 110 kV nebo 22 kV (dále jen „Stavba“). Přesná specifikace pozemků, které mají být předmětnou stavbou dotčeny, včetně přehledu vlastnických vztahů je obsažena v příloze č.1 této smlouvy tvořící její nedílnou součást (dále jen „Pozemky“).
1.2. Účelem této smlouvy je upravit podmínky pro vzájemnou spolupráci Obce a Investora při přípravě a realizaci Stavby, jakož i při jejím provozování.
1.3. Investor prohlašuje a dokládá výpisem z obchodního rejstříku, který tvoří přílohu č. 2 a nedílnou součást této smlouvy, že má veškerá oprávnění potřebná k přípravě, realizaci a provozování Stavby.
1.4. Investor předpokládá, že větrné elektrárny budou provozovány po dobu ____ let.
II.
Povinnosti Investora
Činnost Investora v souvislosti se zajištěním Záměru uvedeného v článku I. této smlouvy (dále jen „Činnost Investora“) bude spočívat především:
ve vyhodnocení Pozemků z hlediska větrného potenciálu, jejich vhodnosti pro umístění Stavby a možnosti připojení Stavby do distribuční sítě vysokého napětí;
v zajištění odborné studie u nezávislé instituce (Obec musí souhlasit s výběrem této instituce) o možných nežádoucích účincích hluku a dalšího ovlivnění životních podmínek způsobeného větrnými elektrárnami v Obci v termínu do 4 měsíců od nabytí účinnosti této smlouvy (dále jen „Studie“);
v zajištění užívacích práv k pozemkům potřebným k umístění Stavby (formou nabytí vlastnictví, nájmu, zřízení věcných břemen atd.) a ošetření vztahů s vlastníky sousedních pozemků;
v zajištění všech potřebných rozhodnutí a povolení dle stavebního zákona a ostatních právních předpisů;
zajištění financování Stavby a jejího následného provozování.
Investor se zároveň zavazuje, že:
v souvislosti se zajišťováním Záměru uvedeného v článku I. této smlouvy bude v maximální možné míře šetřit zájmy Obce a vlastníků a uživatelů Pozemků;
po ukončení provozování Stavby bez ohledu na důvod tohoto ukončení, jakož i v případě, že bude z jakéhokoliv důvodu upuštěno od dokončení již započaté Stavby, Stavbu (popř. započatou Stavbu) na své náklady odstraní a Pozemky Stavbou dotčené uvede do původního stavu.
V případě, že po instalaci či kdykoliv při provozu budou porušovány hlukové limity max 40 dB u obytných stavení a 20 dB u ozdravovny, neprodleně zastaví provoz VVE a stavbu na své náklady buď uvede do souladu s těmito limity, nebo ji odstraní a Pozemky dotčené Stavbou uvede do původního stavu. Pokud by tak neučinil ve lhůtě 2 měsíců, je povinen zaplatit za každý započatý měsíc za porušování libovolného z uvedených hlukových limitů smluvní pokutu ve výši 200.000,- Kč, splatnou na vyžádání.
Zajistí na své náklady změření hluku viz 2.2.3 organizací, na níž se Obec i Investor shodnou, nebo kterou navrhne Obec.
III.
Jistota a poplatek
3.1. Investor je povinen za účelem zajištění svého závazku ve smyslu odst. 2.2.2. této smlouvy, tj. závazku nést náklady na odstranění Stavby (dále jen „Závazek“), složit na účet Obce jistotu ve výši 2.000.000,- Kč (dále jen „Jistota“), a to nejpozději do okamžiku zahájení stavebních prací při realizaci Stavby. Jistota bude složena na zvláštní termínovaný účet s výpovědní lhůtou 3 měsíce zřízený Obcí pro účely složení Jistoty (dále jen „Účet“) u __________ banky, a.s. (dále jen „Banka“). Výslovně se sjednává, že úroky poskytnuté Bankou k Jistotě nebudou vypláceny Investorovi, nýbrž že vždy okamžikem jejich připsání Bankou na Účet o ně bude Jistota automaticky zvýšena. Obec je povinna Investora informovat o aktuální výši prostředků na Účtu vždy, když o to Investor požádá.
3.2. S účinností od 1. ledna kalendářního roku následující po kalendářním roce, v němž budou zahájeny stavební práce na realizaci Stavby, je Obec oprávněna Jistotu k 1. lednu každého kalendářního roku zvyšovat o částku proporcionálně odpovídající růstu indexu spotřebitelských cen EU – HICP EU 25 za předcházející kalendářní rok. Pokud Obec toto své právo uplatní, je povinna Investorovi písemně oznámit tuto skutečnost nejpozději v průběhu tří (3) měsíců od vydání indexu HCIP EU 25 oprávněnou institucí. Investor je povinen částku, o kterou bude Jistota postupem dle tohoto odstavce navýšena, uhradit na Účet do 14 dnů po obdržení písemného oznámení, přičemž za den úhrady se považuje den připsání příslušné částky na Účet. V případě prodlení s úhradou částky dle předchozí věty vzniká Investorovi povinnost uhradit Obci smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
3.3. Obec je povinna Jistotu (resp. její nevyužitou část) vrátit Investorovi do 14 dnů po splnění Závazku Investora.
3.4. Pokud Investor nesplní svůj Závazek v době k tomu přiměřené, pak má Obec právo zajistit jeho splnění třetí osobou a na úhradu použít prostředky složené na Účtu jako Jistota. Výslovně se sjednává, že pokud prostředky složené na Účtu jako Jistota nebudou dostačovat pro zajištění splnění Závazku třetí osobou, je Investor povinen uhradit všechny zbývající náklady.
3.5. Mimoto se Investor zavazuje zaplatit Obci jednorázový poplatek ve výši 100.000,- Kč nejpozději do 14ti dnů od nabytí účinnosti této smlouvy. Pokud tak neučiní, je Obec oprávněna od této smlouvy odstoupit, čímž se tato smlouva od samého počátku ruší. Investorovi nevznikne nikdy žádný nárok na vrácení tohoto poplatku, a to ani v případech, kdy z rozhodnutí obce dojde k ukončení spolupráce, nebo dojde ke zrušení smlouvy od počátku.
IV.
Povinnosti Obce
4.1. Obec bude nápomocná Investorovi při zpracování projektu Stavby a v souvisejícím stavebním řízení především tím, že v rámci svých kompetencí a možností udělí potřebná povolení, resp. souhlasná vyjádření dle příslušných právních předpisů, a to jako obec, tak i jako případný vlastník Pozemků.
4.2. Obec bude vstřícná při jednáních o využití jejích pozemků jako případných přístupových komunikací a kabelových tras pro účely Stavby za podmínek, jež budou definovány ve zvláštní smlouvě, jejíž návrh se Investor zavazuje Obci předložit do 2 měsíců od uzavření této smlouvy. V případě, že Investor návrh smlouvy ve smyslu předchozí věty nepředloží ve sjednaném termínu a / nebo v případě, že Obec nebude souhlasit s podmínkami tohoto návrhu smlouvy, má Obec právo od této Smlouvy o spolupráci odstoupit, čímž se tato smlouva od samého počátku ruší.
V.
Právní nástupnictví
5.1. Práva a povinnosti z této smlouvy přecházejí na všechny případné právní nástupce obou smluvních stran.
5.2. Investor je oprávněn k převedení užívacích či vlastnických práv k dokončené Stavbě na třetí osobu (dále jen „Nabyvatel Stavby“). Finanční prostředky, které do té doby Investor poukázal na Účet jako Jistotu, však i v tomto případě nadále zůstanou na Účtu deponovány za účelem zajištění splnění Závazku. Výslovně se přitom sjednává, že případné finanční vypořádání z titulu deponování Jistoty na Účtu Investorem není záležitostí Obce, a že bude provedeno výlučně mezi Investorem a Nabyvatelem Stavby. Investor je povinen zajistit, že Nabyvatel Stavby vstoupí rovněž do práv a povinností Investora z této smlouvy. Pro tento případ se výslovně sjednává ve smyslu ust. § 546 občanského zákoníku, že pokud Nabyvatel nebude plnit finanční závazky Investora vůči Obci z této smlouvy vyplývající, bere na sebe Investor vůči Obci povinnost tyto pohledávky jako ručitel uspokojit.
5.3. V případě, že se Investor rozhodne v době od uzavření této smlouvy do zahájení stavebních prací na realizaci Stavby převést na třetí osobu svá práva k projektu Stavby (dále jen „Nabyvatel projektu“), je tak oprávněn učinit pouze za současného splnění všech těchto podmínek:
Obec k tomu vydá předchozí písemný souhlas (dále jen „Souhlas“).
Nabyvatel projektu vstoupí do práv a povinností Investora vyplývajících z této smlouvy.
V případě, že v té době nebude ještě deponována na Účtu Jistota, bude příslušná částka neprodleně na Účet poukázána. V případě, že již bude Jistota na Účtu deponována, zůstanou příslušné finanční prostředky nadále na Účtu za účelem zajištění splnění Závazku. Výslovně se přitom sjednává, že případné finanční vypořádání z titulu deponování Jistoty na Účtu Investorem není záležitostí Obce, a že bude provedeno výlučně mezi Investorem a Nabyvatelem Projektu. Pro tento případ se výslovně sjednává ve smyslu ust. § 546 občanského zákoníku, že pokud Nabyvatel nebude plnit finanční závazky Investora vůči Obci z této smlouvy, bere na sebe Investor vůči Obci povinnost tyto pohledávky jako ručitel uspokojit.
V případě, že Obec nebude souhlasit s osobou Nabyvatele Projektu, nebo v případě, že nebudou splněny podmínky uvedené v odst. 5.3.2. věta první a 5.3.3. této smlouvy ani do 2 měsíců od doručení Souhlasu Investorovi, je Obec oprávněna od této smlouvy odstoupit, čímž se tato smlouva od samého počátku ruší.
5.4. V případě, že se Investor rozhodne k převedení svých práv k již zahájené Stavbě a k projektu Stavby na třetí osobu (dále jen „Nabyvatel zahájené Stavby“) v době mezi zahájením stavebních prací na Stavbě a oficiálně schváleným uvedením Stavby do provozu, Finanční prostředky, které do té doby Investor poukázal na Účet jako Jistotu, v tomto případě nadále zůstanou na Účtu deponovány za účelem zajištění splnění Závazku. Výslovně se přitom sjednává, že případné finanční vypořádání z titulu deponování Jistoty na Účtu Investorem není záležitostí Obce, a že bude provedeno výlučně mezi Investorem a Nabyvatelem zahájené Stavby. Investor je povinen zajistit, že Nabyvatel zahájené Stavby vstoupí rovněž do práv a povinností Investora z této smlouvy. Pro tento případ se výslovně sjednává ve smyslu ust. § 546 občanského zákoníku, že pokud Nabyvatel nebude plnit finanční závazky Investora vůči Obci z této smlouvy, bere na sebe Investor vůči Obci povinnost tyto pohledávky jako ručitel uspokojit.
VI.
Odměna Obce
6.1. Za poskytnutí spolupráce vyplývající z této smlouvy se Investor zavazuje Obci uhradit:
6.1.1. Jednorázovou odměnu ve výši 500.000,-Kč + případnou daň z přidané hodnoty ve výši vyplývající z právních předpisů (dále jen DPH) za každou 1 MW instalovaného výkonu každé z větrných elektráren, přičemž tato odměna je splatná vždy do 30 dnů po kolaudaci (resp. oficiálním zahájení provozu) té které větrné elektrárny. V případě prodlení s úhradou Jednorázové odměny vzniká Investorovi povinnost uhradit Obci smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
Roční odměnu ve výši 200.000,-Kč + případnou DPH za každou 1 MW instalovaného výkonu každé z větrných elektráren. Tato odměna bude každoročně splatná ke dni 30. listopadu.
Počínaje 2. rokem po kolaudaci (resp. oficiálním zahájení provozu) té které větrné elektrárny se bude Roční odměna automaticky k 1. lednu každého kalendářního roku zvyšovat o částku proporcionálně odpovídající růstu indexu spotřebitelských cen EU – HICP EU 25 za předcházející kalendářní rok. Investor je povinen částku odpovídající zvýšení Roční odměny ve smyslu předchozí věty (dále jen „Zvýšení“) uhradit Obci do 2 měsíců od vydání indexu HICP EU 25 oprávněnou institucí.
V případě prodlení s úhradou Roční odměny nebo Zvýšení vzniká Investorovi povinnost uhradit Obci smluvní pokutu ve výši 0,05% z dlužné částky za každý den prodlení.
VII.
Trvání smlouvy
7.1. Tato smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem jejího uzavření za předpokladu jejího schválení zastupitelstvem Obce.
Tato smlouva končí dnem odstranění poslední z větrných elektráren.
Obec má právo od této smlouvy odstoupit, pokud na základě výsledků Studie dojde k závěru, že konkrétní umístění nebo provozování větrných elektráren by mělo negativní účinky na život v obci.
VIII.
Závěrečná ustanovení
Tato smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech s platností originálu, z nichž Obec obdrží jedno a Investor dvě podepsaná vyhotovení.
Veškeré dodatky k této smlouvě a ujednání týkající se právního vztahu založeného touto smlouvou vyžadují písemnou formu. Změnu této smlouvy je oprávněna navrhnout kterákoliv smluvní strana.
Účastníci této smlouvy prohlašují, že si smlouvu přečetli a na důkaz souhlasu s jejím obsahem připojují své vlastnoruční podpisy.
V __________ dne ____________ V __________ dne ____________
____________________ ____________________

středa 26. září 2007

Dopis starostovi Kozarovic

Jaroslav Carek,
Kozarovice

Vazeny pane starosto,
29.8.07 jste prijal mou zadost o kopii smlouvy se spolecnosti ELDACO sro (pod cj. 415) a prislibim mi, ze ji projednate na Vasem pristim zastupitelstvu. Nahlednutim do prislusneho zapisu c. 9/2007 (http://www.obecni-urad.net/source/sdeleni.php?ID=2393&detail=16978&PHPSESSID=1df948daddd0d472f2ab32ae6219f95c&kshowback=398) z 19.9.07 jsem zjistil, ze jste zrejme svuj slib nesplnil. Muzete mi to prosim vysvetlit.
Zdravi
Jindrich Bucha

čtvrtek 20. září 2007

Reportér Havlík (ČT) o VVE (petice)

http://dhavlik.blog.cz/0609/vetrne-mlyny-v-rezervaci

úterý 11. září 2007

Propagace VE

Propagace VE na stránkách www.jardacat.estranky.cz

Sdružení Calla a Hnutí DUHA rozvoj větrné energetiky v zásadě podporují. Ovšem ne za každou cenu. Větrné elektrárny nelze postavit všude a každý projekt je potřeba pečlivě posoudit. Podmínkou je splnění přísných kritérií ochrany přírody a krajiny a právo místních občanů plně se zapojit do plánování a rozhodování o stavbě.

Větrné elektrárny znamenají ekonomický přínos pro obce. Každá obec má právo rozhodovat o umístění větrných elektráren na svém území a může si s investorem dojednat výhodné podmínky. Může jít o každoroční, často nezanedbatelný finanční příspěvek do obecního rozpočtu, sníženou cenu elektřiny nebo i převedení vlastnictví jedné elektrárny z větší větrné farmy. Obec také může sama větrné turbíny provozovat, a profitovat tak přímo z prodeje čisté elektřiny.Část peněz tak vždy zůstává v místní ekonomice a neodteče do kapes velkých energetických společností

Díky své decentralizaci jsou obnovitelné zdroje energie také více demokratické. Místní občané si daleko lépe vyjednají dobré podmínky provozování s větrnou firmou než s velkou společností plánující stavbu jaderné elektrárny. To se již ukazuje v mnoha českých obcích, kde probíhají veřejné debaty, nebo dokonce místní referenda k otázce výstavby větrných elektráren.
Moderní typy turbín už mechanické zvuky minimalizovaly. Některé větrné turbíny dokonce nemají ani relativně nejhlučnější část – převodovku. Také úprava povrchu i tvaru listů rotoru výrazně omezila aerodynamický hluk.

Měřitelný hluk u paty 100 metrů vysoké elektrárny tak bývá mezi 50 až 60 decibely. Na obrázku jsou uvedeny různé úrovně hluku, se kterými se setkáváme kolem nás.

Pokud mají větrné elektrárny stát v blízkosti obytných domů, je důležité nechat zpracovat odborný posudek – akustickou studii, která hodnoty od výrobce přepočte na hladinu slyšitelného zvuku v konkrétním místě. Výsledek musí potvrdit dodržení platných hygienických limitů hluku. Ty jsou ve venkovním prostoru obytných budov 50 dB ve dne (6 až 22 hodin) a 40 dB v noci.

Avšak k dodatečnému vypínání větrných elektráren by ve skutečnosti vůbec nemělo dojít, neboť možný hluk musí vzít projektant v úvahu velmi pečlivě již během plánování. Orientačně lze odhadnout, že při instalaci jedné nové větrné elektrárny při dodržení bezpečné minimální vzdálenosti asi 400 metrů od zástavby, budou uvedené limity splněny.

Samozřejmě jsou také místa, kde by větrné elektrárny stát neměly. Projektant musí posoudit, zda není záměr výstavby elektráren umístěn v území, kde by byl v zásadním střetu s požadavky ochrany přírody a krajiny nebo ochrany památkové zóny. V citlivých územích nechá úřad zajišťující ochranu krajiny zpracovat hodnocení vlivu na krajinný ráz. Při něm se vytvoří pohledové studie, které umožní dopředu posoudit, jak bude elektrárna v krajině vypadat. Při posuzování je brán v potaz počet turbín, jejich rozložení a blízkost jiných větrných farem nebo dalších dominant. Je takřka jisté, že větrné elektrárny nenajdou své místo v maloplošných chráněných územích (přírodní rezervace,přírodní památky) nebo v prvních zónách národních parků a chráněných krajinných oblastí.

Úřady by měly každý projekt posuzovat individuálně. Přihlížet přitom musí k podpoře obnovitelných zdrojů energie i k ochraně hodnotné krajiny. Obce a kraje mohou zhodnotit možnosti pro získávání energie z obnovitelných zdrojů na svém území a pomoci při výběru míst, která jsou vhodná pro takové záměry. Všechny významné ekologické dopady jsou pak zváženy během procesu posouzení vlivů na životní prostředí (EIA).
Větrné elektrárny naopak mohou mnoho turistů přilákat. V české krajině jde o poměrně nový fenomén a lze předpokládat, že bude budit zájem. Některé turistické stezky přivádějí návštěvníky právě k nim.

Je ale známo několik případů, kdy došlo k zabití většího počtu ptáků větrnými elektrárnami: například kalifornský Altamont Pass nebo La Tarifa ve Španělsku. Příčinou bylo špatné umístění. Aby se něco podobného už neopakovalo, je potřeba zajistit vyloučení výstavby v přírodních rezervacích, v místech velkého soustředění ptáků nebo napříč jejich tahovým cestám, případně u velkých kolonií netopýrů.
K tomu by ale nemělo dojít. Každý projekt větrných elektráren u nás prochází posouzením vlivu na životní prostředí (EIA), jehož součástí je také hodnocení vlivu na faunu. Ve sporných případech může úřad zajišťující ochranu přírody nařídit zpracování speciální ornitologické studie.
Během stavby může také dojít ke zničení části přirozeného prostředí, ale to je možno uvést do pořádku ihned po skončení prací. Elektrické vedení musí být opatřeno jen takovými sloupy, které znemožní ohrožení ptáků zkratem při jejich usednutí. Kde je to možné, mělo by vést podzemními kabely.
Liché jsou také obavy,že větrné elektrárny budou rušit nebo vyhánět zajíce, srnčí, lišky a další zvířata. Potvrdil to tříletý výzkum, který prováděl Ústav pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru. Sledoval rozsáhlé území s celkem 36 větrnými elektrárnami i srovnávací oblasti, kde turbíny nejsou. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstávala stejná nebo se dokonce zvyšovala. Přitom během výzkumu byly ve sledovaném území stavěny další turbíny. Provoz elektráren tedy nevede ani k odchodu zvěře, ani ji nenutí se těmto místům vyhýbat. Zvířata si totiž na zařízení zvyknou, takže jimi nejsou rušena. Potvrzují to také zkušenosti myslivců i zemědělců z mnoha zemí, kde jsou větrné elektrárny v provozu.
Pokud větrná elektrárna stojí mezi vámi a nízkostojícím sluncem, vnímáte nepříjemné kmitání světla a stínu. Tomuto jevu se říká stroboskopický efekt. Často bývá připodobňován jízdě autem nebo vlakem v aleji stromů. Avšak u větrných elektráren není tak intenzivní, protože se otáčejí mnohem pomaleji. Přesto, pokud blízko plánovaných elektráren stojí obytné domy, měl by si projektant dát pozor i na tento problém.

Nepohybující se stožár větrné elektrárny vadí vlnám úplně stejně jako jakýkoliv komín. Ten elektromagnetické pole narušuje, ale příjmu rozhlasu, televize i sítě mobilních telefonů (GSM) to nevadí. Rušení signálu by hrozilo pouze v případě, že by kovový sloup turbíny stál přímo mezi nedalekou anténou a vysílačem. Ovšem tak blízko domů se elektrárny nestavějí.
Běžnou samozřejmostí je totiž měřit rychlost a směr větru na vytipovaném místě minimálně rok před zahájením stavby.
V současných ekonomických podmínkách je u nás výroba větrné elektřiny asi třikrát dražší než z uhelných nebo jaderných elektráren. Proto stát musí podporovat čistou energii dlouhodobě garantovanými, zvýhodněnými výkupními cenami, aby byla rentabilní a vyplatilo se do ní investovat. Zdánlivě jde o ekonomické zvýhodnění obnovitelných zdrojů.

Postoje veřejnosti – podpora a nenaplněné obavy
V obcích,kde se plánuje stavba větrných elektráren, probíhají živé debaty o těchto projektech. Česká i zahraniční veřejnost stavbu těchto čistých zdrojů velkou většinou podporuje. Potvrdily to průzkumy veřejného mínění.
Veřejnost v ČR je pro větrné elektrárny
Nezávislá agentura TNS Factum provedla v roce 2004 pro Hnutí DUHA průzkum veřejného mínění. Nejprve prezentovala argumenty pro i proti větrným elektrárnám, a poté se ptala, co si dotázaní o těchto projektech myslí. Zjistila, že lidé turbíny velkou většinou podporují. Pro bylo 73%, proti jen 18%. Zastánci větrné energetiky tedy čtyřikrát převažují odpůrce.
Obyvatelé v zahraničí také


Problémy – viz níže – téměř 0
hluk z větrných turbín
zkažený pohled na krajinu
příjem televizních a radiových signálů
poškození místního podnikání
hluk a rušení během stavby
zvýšená doprava během stavby
snížení cen nemovitosti

Komentáře lidiček

kdyby blbost kvetla... (fanda lidské blbosti, 24. 08. 2007 11:45)
setkal jsem se s prvotní reakcí na výstavbu VE v našem okolí, po oznámení výše příspěvku do obecní pokladny :" všichni budou pro , když jim řekneme , že nebudou muset platit poplatky za odpad !!! " po následující debatě jsem byl bohužel svědkem lidské omezenosti, když došlo na likvidaci VE po ukončení jejich životnosti : " hurá , obec je odstřelí a budou peníze za šrot !!" následuje další blud : " víte, co to bude peněz , jsou z nerezu !!! A tihle lidi nás mají zastupovat ???? Výstavba Ve má být v katastru území obcí Račice - Krhov / schváleno ! /, dále Bačice - Udeřice a obce Myslibořice !!! Myšlení lidí je skutečně k neuvěřění : hurá, teď máme peníze a po nás potopa !!!!

Zdravím příznivce i odpůrce VE, díky za článek i diskuzi.
V naší vsi se plánuje výstavba 4 cca. 150-metrových kousků, nejbližší cca. 500 metrů za zástavbou. Prezentovala se tu dvojice inženýrů, údajně zástupců nějaké s.r.o., která ještě 'de jure' neexistuje, ale 'už se na tom pracuje'. Chtějí postavit napřed 35-metrový testovací vzorek a když se osvědčí, pak ty 4 větší obludky. Za cca. 800 000 Kč/ročně pro obec už mají předběžný souhlas starostky, ostatní lidi se o to zatím moc nezajímají. Zdá se mi to trochu narychlo, neexistující s.r.o. už si snaží zajistit i eventuální hodně vysoké penále od obce, pokud by se po dokončení 35-metrového vzorku mínění lidí obrátilo proti výstavbě 'zbytku' atd. Pokud vím, nejméně ze 3 obcí v okolí je už (včas) vyhnali.
Mám konkrétní dotazy:
Je zákonem zajištěna likvidace zbytků VE po skončení životnosti(ukončení provozu), kdo za to je zodpovědný? Co když investor zjistí neekonomičnost provozu, a ono s.r.o. prostě krachne nebo tiše změní jméno a přestěhuje se jinam? Chápu, že kovové díly vezme kovošrot, ale co ty haldy betonu v zemi? Předpokládám, že s podobným problémem se dosud nikdo nesetkal, ale ...? Nebo maluju čerty na zeď?
Jak funguje VE v zimě - je nějak chráněna proti námraze, může z ní odletovat led (má být pár set metrů od železniční trati, silnice...)?
Nespotřebuje případně víc energie na odmrazování, než vyrobí?
Je někde stanovena závazně minimální vzdálenost od zástavby - vzhledem k diskutované možnosti hluku/infrazvuku apod. se mi 500 m zdá moc málo. - jsou na to nějaké předpisy?
Jsme obec západně od Mladé Boleslavi, tedy podle uveřejněných map nepříliš efektivní pro provoz VE - i proto se mi zdá celá akce přinejmenším podivná, nechci ovšem hodnotit ekonomický záměr investora, to je jeho problém, pokud pominu dotace, které bude dostávat na provoz z daní ode všech. Samotná obec by se na výstavbě ani provozu neměla nijak podílet. Osobně nejsem proti VE, jen se mi zdá, že v zahraničí se staví tak nějak dál od lidí. Není tohle jen pokus o zlatokopectví za každou cenu?
(fandapapik@seznam.cz)

Zajímavé odkazy (Standa z Hvězdlic, 29. 05. 2007 22:44)
Ahoj lidi. Koukněte na : http://virtually.cz/?art=14398
nebo http://virtually.cz/?art=14398. Opravdu zajímavé.

blbost (boccmann, 25. 05. 2007 00:54)
Autor článku by si měl uvědomit několik faktů.
Větrná elektrárna je ekonomický nesmysl.Nebýt dotovaných cen na výstavbu,nikdy není schopna se zaplatit.Výrobní cena 1 kWh je mnohonásobně dražší,než v klasické tepelné, nebo jaderné elektrárně (o vodních elektárnách ani nemluvím)
Větrná elektrárna je energetický pasqil.Na toto bych odpověděl otázkou.Kde berou Němci elektřinu v okamžiku když na pobřeží přestane během hodiny foukat
vítr?Mají v instalovaném výkonu větrných elektráren v Evropě prim (téměř 30%).Odpovím si sám.V ČR běží přece ten proklínaný Temelín a češi rádi prodají.
Na další důležitou věc se také zapomíná.VE nemůže být právě z důvodu regulace zapojena v běžné distribuční síti 22/0,4 kV,lze ji připojit až k síti
110 kV.Náklady spojené s touto podmínkou mohou tedy dosáhnout dosti vysokých částek,které v konečném výsledku zaplatí spotřebitel,což jsme my všichni.
Větrná elektrárna přinese práci lidem????
Ano ,ale hlavně těm v Německých výrobních firmách.
Zajímá někoho v Německu,že v českých Hranicích padla
továrna na výrobu vakuových obrazovek,protože už o ně není ve světě zájem.Asi ne.
A nejlepší nakonec.
Větrná elektrárna je EKOLOGICKÁ.
Propočtou-li se množství betonu a oceli použité k výstavbě u větrné a jaderné elektrárny v přepočtu na vyrobenou energii,pak větrná elektrárna ke stavbě potřebuje 6x více betonu a 10x více oceli,než elektrárna jaderná.Navíc JETE má předpokládanou životnost 60 let a u VE se udává životnost 20 let.
Tak co je lepší??????????????

dotaz (Hana, 13. 04. 2007 17:20)
Jen by mě zajímalo jak daleko od vaší obce stojí větrníky.Teď se nám je chystají postavit kolem naší obce(39).
Jinak máš pěkný stránky.

Standa Hvězdlic (VE hyenismus, 06. 03. 2007 08:55)
Myslím, že ani admin Jarda při zakládání tohoto webu netušil, kam až problematika VE pokročí. On se totiž problém posouvá do nové, nechutné roviny. Už to není jen o tom, že obec chce postavit někde poblíž VE. Začínají se dít "prasárny" ( omlouvám se, ale nejde to říci jinak), které nemají obdoby. Obec A se rozhodne, že v rámci svého katastru postaví několik VE. Aby byli z obliga před svými voliči, postaví je na hranici katastru, a to bez ohledu na to, jestli je, či není poblíž další obec (B). Obec B nemá šanci výstavbu zvrátit. "Nezávislí" posuzovatelé v rámci posuzování vlivu stavby na krajinu ( EIA) jsou nezávislí ( dle mého názoru) jen do výše svých platů a setkal jsem se i s tím, že povolí výstavbu VE i 500-600 m od prvního stavení !!! Toto startuje nenávist mezi jednotlivými obcemi a začínají se dít naschvály ( obec B přemýšlí, že rovněž na hranici katastru který je blíže obci A vybuduje skládku. Vzhledem k tomu, že je obec A "po větru" , hezky si to užijí!). Také dostanou dotaci za povolení skládky a také to nebude obtěžovat místní voliče. Smrad, stejně jako infrazvuk se jen obtížně měří.
Že se to u nás nemůže stát? Ale ano. Rousínov versus Slavkov a Velešovice. Rozstání versus Kulířov...
--------------
Pokud bude někdo potřebovat poradit, jak co nejúčinněji na podplacené starosty a radní, nechte mail v dotazu. Poradím. Rád. Standa
PROSÍM POMOOOOOOOOC !!!!!! (Karty, 05. 03. 2007 21:11)
Odstěhoval jsem se s rodinou do malebné vesničky u Třeště. Přestěhovali jsem se z paneláku z Jihlavy, prostě idylka. Za nedlouho však naproti u Pavlova vyrostly "krásné" větrníky. A zas byla malebnost poznamenána lidským výplodem. Studoval jsem na VUT energetiku a už tam nám říkali, že je to slepá ulička. I kdybych např. v opilosti souhlasil se všemi pro, tak mě nikdo nepřesvědčí, že tato ohyzdnost může lahodit oku stejně jako les, nebo skála.... Ovšem pohádka pokračuje, příjdou bohatí nabídnou mrzký peníz chudým a ve jmenu "zachování přírody" chtějí ukradnout další kousek Vysočiny. Ale my jsme si řekli NE. Chceme udělat osvětu v obci a okolí a vysvětlit lidem, že firmy, které to staví nemají ani tak namysli všeobecné blaho, ale jen pochopily jak dobře podojit dotace z EU a dobře si vydělat. Tvrdím, že je to velký zločin na malých obcích. V jihlavě odmitli, aby to nehyzdilo horizont. Samozřejmně, co to v rozpočtu města znamená. Proto obcházejí jak hyjeny malé obce.... A proto vás, kteří se taky nechcete smířit s VE prosím o pomoc, zašlete mi různé podklady,studie, citace atd, ať máme v ruce stohy dokumentů, kterejma je veženem z naší vesnice. To vše na adresu: jirka.karty@seznam.cz Děkuji
Standa z Hvězdlic (Odpověď pro Ivanu - Přeskaky, 03. 03. 2007 07:59)
Ahoj Ivano, 33 kusů VE , první ve vzdálenisti kolem 500m od prvního obydlí? To je opravdu nehorázné. Tady je vidět, za jaký "Klondajk" nás mají. Detailní postup, jak na starostu Ing. Josefa Zajíce Ti pošlu privátně. Zde chci jen upozornit na jeden docela zajímavý aspekt.
Pokud Vám někdo postaví za humny VE, dojde logicky ke snížení cen okolních nemovitostí. Tento rozdíl ceny( tedy před a po postavení VE) je VYMAHATELNÝ !.
Ať obce přilehlé nemovitosti vykoupí ( ve Vašem případě dostane obec 66mil.), nebo zaplatí diferenci tržní ceny Vašich nemovitostí.
odpověď pro asdf (Standa z Hvězdlic, 03. 03. 2007 07:18)
Problém je v tom, že nechci mít za "humny" ani povrchový důl ani VE. Když jsem si před rokem ( viz níže) kupoval nemovitost, nebylo o VE ( ani o žádném jiném zdroji jakéhokoliv znečištění) ani vidu... Rovněž Územní plán dané lokality s něčím takovým nepočítal. Pokud dotaz bereš v obecné rovině - tak mi VE nevadí. Je to velmi dobrý nápad. Jen ať to proboha novodobí "zlatokopové" nestaví do 1,6km od obydlí.
Pomóc (Ivana Přeskaky, 19. 02. 2007 22:00)
Ahoj Stando z Hvězdic, vidím, že se vyznáš v VE. Potřebuji pomoci. V naší obci Chbany u Chomutova chtějí stavět park VE 33 kousků. Pan starosta občany hodil přes palubu a tak jsme se rozhodli, že se budeme bránit všemi prostředky. Nemáme ale odborné znalosti z této oblasti a jak jsem pochopila, ty jsi docela odborník, VE nám chtějí postavit 400 až 500m od obytných domů a to ze tří světových stran. Prosím ozvi se na můj mejlík. IvanaStrouchalova@seznam.cz

ne u nás (flaf, 08. 02. 2007 18:45)
větrné elektrárny jsou opravdu vpohodě, právě jsem o nich dopsal ročníkovou práci, ale v našich podmínkách je to opravdu jen záminka jak dostat ze státní kasy nějáké penízky..

Pro Standu (Pán XY, 27. 01. 2007 15:30)
Stando je dobře že bojuješ proti tomuto zahraničnímu molochu. V místě kde bydlím se taky má stavět VE. Taky něco kolem 100m. Mám kousek od toho velikou zahradu. Budu též bojovat proti a nejen já. Lidem se to vůbec nelíbí. Je víc než jisté, že nikomu z nich nejde o ekologii, ale o zisk. A ještě horší je, když náš stát dotuje zahraniční firmu a zisk jde pryč. Po městě nám posílají poštou malou brožurku. JAké překvapení, když jsem ji tady viděl v elektronické podobě. Vzal jsem do školy ( VŠ - fel )a předložil jednomu z profesorů energetiky ( studuji s velkým zájmem tento obor ). Rozebral se mnou problamatiku pohotového výkonu potřebného k záloze VE a vliv infra zvuku. Jsou v tý brožurce opravdu kecy nemístné.

Pro admina:
Co kdyby si reagoval na opravdu technické problémy a ne na dětský otázky, který tady lidé co o tom nemaj ponětí pokládají - ptáci, stíny, turisti? Reaguj a zodpověz nám problematiku infrazvuku a záložního výkonu. NA fakultě máme VE. Je ale odstavená, protože když běží, tak se dělají kruhy v hrnku s čajem. Je umístěná na střeše fakulty. A tady tvrdíte, že vybrace nezpůsobují. Když bude umístěná v krajině, tak to vibrace přenese taky do země.
V realitní kanceláři tvrdí, že v okolí klesne cena nemovitostí - to je logické. Vysvětli taky ten záložní výkon. I kdyby na jediný den přestal foukat vítr, tak musí být v záloze výkon který to dorovná. A problémy v přenosové soustavě koncem července způsobil nedostatek záloh v německu.
Pro marv:
Až budeš o problematice něco vědět, tak budeš mít trochu jinej názor. Zajímalo by mi, co studuješ.

Vypadá to dobře - Part 5 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:24)
Závěr. Nemohu se zbavit intenzivního dojmu, že společnostem nejde o čistou energii, ale spíše o významné dotace spojené s výstavbou VE, a také o dotovanou výkupní cenu eletřiny ( 2,70 Kč místo 0,20Kč z klasické elektrárny). Také mám dojem, že je naprosto nezajímá, zda je umístění vhodné, spíše nás ( CZ) berou jako pověstný "Klondajk".
Vypadá to dobře - Part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 07:18)
Nyní k umístění VE. Ministerstvo živ. prostředí vydalo v roce 2005 Metodický pokyn, který se zabývá posuzováním umístění VE. Nejzajímavější jsou přílohy 1,2 a 4. Jedná se vypsané vhodné lokality - a věřte, že jich je opravdu málo, a také o mapy ČR s vyznačenými vhodnými lokalitami. ( minimum vhodných lokalit). Zjistěte si, kdo v rámci Krajského úřadu bude konrétní projekt posuzovat( hodnocení vlivu stavby větrné elektrárny na životní prostředí) , a pokud máte vážné výhrady k umístění VE kontaktujte jej.
Standa - Nové Hvězdlice (Vypadá to dobře - Part 2, 24. 01. 2007 06:55)
Začnu samotnou VE. Měla zde být umístěna moderní VE ( dle slov manažera projektu - nová) VE Vestas model V80, nebo V90. Na světovém webu je několik měření této VE, nejserioznější však asi na webu Univerzity Massachuetts. link: http://www.eere.energy.gov/windandhydro/windpoweringamerica
/pdfs/workshops/mwwg_turbine_noise.pdf
Studie je celkově příznivá k těmto VE, z měřících protokolů však zjistíte, že je překvapivě nejhlučnější v oblasti infrazvuku ( 2-18Hz)!!! kde dosahuje až 70 dB!
Součástí stuie je také graf, ze kterého vyplývá, že lidé do 1 km mohou být hlukem zasaženi. Velmi zajímavé čtení, doporučuji všem zastáncům VE.

Vypadá to dobře - Part 1 (Standa - Nové Hvězdlice, 24. 01. 2007 06:43)
Zdravím všechny. Jen krátce pro Tomáše. Doufám, že to nebere tak, že když se mám já špatně, tak ať trpí všichni ostatní.
Tedy. Věnoval jsem studiu VE opravdu spoustu času, procházel jsem články, studie a analýzy.., které byly dostupné na netu a mám velmi zajímavé výstupy. Také jsem prošel administrativní stránku vybudování VE a zde mám také zajímavé info. Co je však nejdůležitější, je fakt, že ve vedlejší obci Kozlany VE zamítli, a tím celý projekt větrné farmy. Tedy malé vítězství. Také jsem poskytl rozsáhlé info. místnímu tisku, a věřím, že páteční článek také trochu pomůže lidem při rozhodování.

Bez jádra to nepůjde (Ivana, 18. 01. 2007 10:21)
Ahoj Jardo, našla jsem na Tvé stránce dost zajímavých informací, ale občas je zde i pár nepřesností. Není například pravda, že jaderné elektrárny nemají ve svých nákladech zahrnuté externality. V roční zprávě o provozu JE za rok 2006 (již je opravdu vydaná) lze najít jaké procento nákladů tvoří rezerva na vyřazování JE, kolik se odvádí na skladování použitého paliva a kolik je odvod na jaderný účet (pro případ likvidace havárie, apod). Také s výpadky Temelína to není tak černé, jak se nám média snaží namluvit. První temelínský blok vypadl neplánovaně v roce 2006 4x a druhý 5x. Ostatní výpadky byly plánované, předem dohodnuté a tudíž téměř "bezbolestně" zvládnutelné. Dukovany patří v poruchovosti - neplánovaných výpadků k absolutní světové špičce (0,2% za rok 2006)a nejen v ní. Výpadek 1000 MW je v prvních minutách nahrazen v rámci UCPTE primární regulací a asi po 10-ti minutách si ČEZ musí výpadek uhradit přes sekundární regulaci a rychlým startem přečerpávacích vodních el. Dl. Stráně a Dalešice. Dl. Stráně ale mohou jet v maximálním turbínovém provozu jen 6 hodin a pro opakovanou regulaci větrníků jsou nepoužitelné. Jádro je podle mě dnes nejoptimálnější zdroj el. energie a to jednak kvůli nejnižším provozním nákladům, ale hlavně kvůli nulovým výpustím skleníkových plynů a téměř nulovému vlivu na ŽP. Pro nahrazení loňské dukovanské výroby by bylo potřeba postavit více než 2400 VTE o výkonu 2 MW a to je v našich podmínkách nerealizovatelné. Nejsem zarytý odpůrce VTE, ale stavba větrného parku 36 větrníků o celkové výšce 150 metrů 3 km od obce, jakou plánuje ČEZ v okolí obce Rouchovany a Dukovany ve mě vzbuzuje obavy. Chtěla bych se zeptat, jestli máš informace o podobném větrném parku u nás či v zahraničí, hlavně v jaké vzdálenosti od obcí se podobné parky staví. Taky bych chtěla požádat o kontakt na Standu z Nových Hvězdic

Pro Standu (Jarda - admin, 15. 01. 2007 22:41)
Ahoj, hele moc dík za navštěvu a za názor. Ledas včem máš určitě pravdu. Píšeš že stálý, dlouhodobý zvuk (infrazvuk) způsobuje problémy. Nevyvracuju. To je doloženo. Toto se hlavně projevuje u lidí v průmyslu - továrny - hukot motorů a prostě všech strojů - očivých i netočivých. V nemalém množství i u lidí co tráví mnoho času u PC - počítač vydává "hukot" menší, nebo větší a to konstantní - neni nic co by zvuk nachvilku vyplo, zeslabovalo nebo zesilovalo. A takovej hukot třeba toho počítače je natolik silný a všechny okolní vlivy tak rušivé, že si myslim že VE, která nevydává konstatní hluk - říkejme teda infrazvuk na malých Hz - VE se netočí stále v jedné rychlosti - je doba kdy se netočí vůbec, točí minimálně a při větším větru zase jsou bržděny. Také je v cestě mnoho překážek, ať to je les, okolní budovy, terén a prostě vše co tento zvuk rozkládá. Ještě děkuji za Tvůj názor a tady je můj.
Ahoj Jardo - part 4 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:57)
Pokud Vám někdo ukáže graf - ptejte se, v jakém frekvenčním pásmu bylo měření realizováno. Pokud se bude jednat o obvyklé základní měření v rozsahu 20Hz-20kHz - je graf a výsledky bezcenné. Neřeknou Vám nic o skutečné hlučnosti VE, ať už se měří kdekoliv. Abych příblížil infrazvuk, který může být slyšet i na značné vzdálenosti, a může se také v různých místnostech, rozích, sklepech či jiných prostorech sčítat ( interference), popíši jej takto. : představte si, že NIC neslyšíte. NIC nevnímate tělem ( nic se netřepe, nerezonuje - necinkají skleničky v kredenci :-)... Máte jen pocit, že se místnost zcela zaplnila. Jste nervózní - musíte odtama utéct.
Jardo, četl jsem zdravotní analýzu pořízenou v UK. Tvrdí, že posuzovaní lidé, kteří žijí do vzdálenosti 1,5 km od VE mají značné zdravotní problémy ( z dlouhodobého pohledu). Jsou mnohem více nemocní, a kvalita jejich života je nižší, něž u vrstevníků bez přítomnosti VE. Vůbec se nedivím myším a krtkům, že se stěhují od VE ( tedy pokud to stihnou). Jsou citliví na infrazvuk. Také vím, že i kdybych vykopal 100 metrů od VE právě zdechlého hraboše, poslal jej na veterinu, která by definovala, že odešel z tohoto světa díky infrazvuku, jsem si téměř jistý, že by rakouský ( německý) provozovatel VE přišel s tím, že to byl homosexuální jedinec, který se sám zabil, protože nenašel plnohodnotný protějšek. :-) Chci tímto říci, že na každý argument existuje protiargument, a záleží jen na našem pohledu, jak s ním budem dál pracovat. Dostáváme zde jen kusé informace, vytržené z kontextu. Až teprve ČAS ukáže, kdo měl pravdu. Máme čas? Můžeme si to dovolit?
Jardo, přeji Ti spoustu zdraví a život bez blízké VE. Standa.
Ahoj Jardo - part 3 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:56)
Jak jsem uvedl, jsem specialista na zvuk. Chci tebe i Vás ostatní informovat, že tyto frekvence se šíří velmi dobře půdou ( v závislosti na podloží), a jsou velmi nebezpečné. Obecně se nazývají infrazvuk. Jak asi zasvěcení ví, za Druhé světové války dělali v Říši pokusy s těmito frekvencemi. Výsledek byl famózní. Jedná se o frekvence, které při určité intenzitě mohou člověka zabít. Nemusím asi připomínat skalní kaňon, kde indiánská hlídka po spatření vetřelce jen hlasitě zvolala, zvuk se ozvěnou znásobil do frekvence 6 Hz ( 6 kmitů za sekundu) a nezvaného vetřelce to omráčí. Na tomto základním principu rovněž pracuje nově vyvíjená akustická puška a ostatní akustické zbraně. Abych se vrátil do ČR, uvedu příklad. Asi všichni známe stařičké škodovky, konkrétně model Š100. Tato auta měla ( mají) problém. Pokud jedete rychlostí 70-80km/hod. asi po 40 minutách se Vám udělá docela nevolno. Až teprve analýza zvukového spektra ( měřeno uvnitř auta) ukázala, že problém způsobují vyprezencované frekvence právě v oblasti 4-6Hz. Tedy - závěr. Tyto frekvece se měří velmi komplikovaně. Žádný běžný dynamický, ani kondenzátorový ( elektretový) mikrofon to neumí.
Ahoj Jardo - part 2 (Standa - Nové Hvězdlice, 13. 01. 2007 21:55)
Před rokem jsem koupil rozsáhlou nemovitost na bydlení a na můj e-shop. Samozřejmě v krásné lokalitě, mimo všechna centra. Do lesa 400 metrů, na přírodní koupaliště 250 metrů. Malý městys bez továren, armády, mimo povodňová pásma, mimo letecké koridory a mmj. taky bez romů. Vybíral jsem velmi dlouho a velmi zodpovědně. Krásné místo k žití s rodinou a k zestárnutí. Včera jsme se dozvěděl, že jistá, nejmenovaná společnost se rozhodla, že v této lokalitě postaví 150m VE. tedy spíš 2ks. Takto jsem se dostal i na tvůj web. Obecnímu úřadu nabídla 2mil. za souhlas a součinnost, a každý rok pak 50tis. za provoz. Podotýkám, že částky nejsou v Euro. ale Kč. :-) Abych se dostal k jádru "pudla". Předpokládaná VE má stát 715 metrů od prvního obytného domu obce, od mé nemovitosti pak 1,61 km.( vzdušnou čarou). Jsem specialista na zvuk. Včera jsem byl u Dráždan, kde takovéto VE stojí. Je pravda, že docela foukalo. Studoval jsem pohyb třívrtulových rotorů. Frekvence, kterou toto zařízení produkovalo ve vztahu k okolí, byla v oblasti velmi nízkých kmitočtů, a pohybovala se od 3 do 6 Hz.

Nechci (HraběXy, 24. 08. 2006 12:11)
Každá mince má dvě strany. Tyto stránky nám nabízejí POUZE jednu, tu lepší stranu, což mě utvrzuje v tom, že tady není něco v pořádku a na rubu se bude skrývat cosi zkaženého. Připadá mi to jako perfektně připravená demagogická propaganda pro stádo ovcí, které mají békat: "Chceme VE".

druhou stranu mince nejdete třeba tady: http://archiv.neviditelnypes.zpravy.cz/veda/clanky/31780

vyber si.... (Boháček Karel 47 let stavební archivář, 18. 07. 2006 17:40)
Mnoho let jsem byl zastáncem větrných elektráren,sám si ji chtěl postavit u RD.Dnes jsem ale odpůrce.Sám jsem testoval vliv VE na živočišstvo
zjistil jsem,že ze zvířat se stali otupělí živoči-
čichové bez elánu aschopnosti reprodukce,ptáci nezpívají nebo slabě.Ano VE jsou zpočátku turist.
atrakcí,ale po 2 dnech raději odjedou,časem noví už nepřijdou.VE jsu hlukem docela neruší,ale kdo bude poslouchat tzv.hlukovou pravidelnost - někdo to prostě psychicky nezvládá.VE nejdříve působí docela arch.ladně ale pak zjistíte,že hory patří horám a VE tam prostě nepatří.pak si myslím,že peníze za tyto stavby by mohli být využity jinak.Příklad:
u nás se ted´staví 3VE v hodnotě 250 milonů Kč,
musí se postavit komunikace,rozvody,plošina pro jeřáb.Opravy a seřizování bude stát další miliony.
Za tu cenu by mělo 1000 RD - rodin vlastní zdroj el.proudu - fotočlánky.Ptám se :je proud tedy pro naše lidi nebo ziskem pro firmy?proud totiž vyvážíme,to je známé.Proč se dál nepracuje v projektech biomasy/holé pláně po povrchové těžbě/,proč se nepracuje v projektu přímé turbiny,která se dá využít i v potoce.proč se nemontují VE -oběžná kola/ne vrtule/ na panel.domy,no proč?Proč nejsou dotace pro normální lidi,ale jen pro firmy a školy?Je tu ekologická mafie nic víc...Přemýšlej trochu člověče...nebo zase uvěříš podvodu jako je využití tepelného čerpadla? přímotopy taky byly monstr případ....
pitomost (vidlak, 28. 06. 2006 09:17)
VE se staví jen proto, že mafiány nikdy nebaví poctivě podnikat, serou prachy tam, kde je okamžitej a bezpracnej zisk, a při prosazování svých zájmů se neštítí ničeho, uplácejí politiky, obecním zasupitelům rvou do kapsy prachy. Bavil jsem se s investorem těchto projektů, prý 1VE vyjde se vším všudy na cca 60 megakorun, na vedlejší náklady (úplatky apod)je 30 megakorun na věž. Starosta dostane víc, než vy, co tu píšete ušetříte za celý život, tak klidně podepíše cokoli. Normy u nás na infrazvuk nejsou, tak ani infrazvuk elektrárny neprodukují. Byl jsem jedním z těch, který je proti a mafie mi nabídla prachy, když jsem ne nevzal, vyhrožují. Přeji příjemnou zábavu všem, kde se budou elektrárny stavět. Nebojte, týká se to všech, oni zelení vám tu neekologickou elektřinu krvavě zdaní.

Působení větrných el. na zdraví lidí (Božena, 05. 06. 2006 20:57)
U nás se má v dohledné době začít se stavbou 3 VE. Také proto jsem otevřela Vaše stránky, abych získala co nejvíce informací než se k tomuto projektu budu moci vyjádřit. Já osobně proti VE nemám žádné výhrady, již v minulosti jsem se s nimi setkávala na cestách do zahraničí. Z Vašeho článku jsem si " ověřovala" hlučnost, možnost rušení signálů, ale také mne zajímá zda nemůže "nějak" jinak negativně působit na lidské zdraví. Elektrárny zde mají stát na kopci za vesnicí 3, ve vzdálenosti 1,5km za zástavbou.

pátek 7. září 2007

Zápis jednání mezi zástupci obce Bukovany a Brezina o.s. ze dne 7.9.2008

Přítomni pánové: Kaiser, Macoun, Opička, Slavík, Vopat, Řasa, Pavlíček

Následuje seznam bodů jednání:

1. Informace o založení občanského sdružení Brezina o.s.

2. Možné alternativy vývoje oblasti v okolí obce Bukovan v horizontu 10- 20 let (rychlostní komunikace, větrné elektrárny, průmyslové zóny)

3. Smlouva Bukovany - Eldaco

4. Spoluprace obce Bukovany a Brezina o.s.

5. Diskuze


Závěr:
Březina o.s. předloží nový návrh smlouvy Bukovany - Eldaco

Březina o.s. bude rozšiřovat členskou základnu a uvítalo by větší presenci místních občanu ve sdružení

Březina o.s může být platformou, která umožní efektivnější zapojení rekreantů do života obce

Březina o.s bude vyvíjet aktivity, které by umožnily získat finanční zdroje obci, např. dotace pro obec v rámci rozvoje turistiky - cyklotrasy atd.

neděle 2. září 2007

Větrný potenciál České republiky

Větrný potenciál České republiky a možnosti jeho využití

http://www.vesmir.cz/clanek.php3?stranka=332&cislo=6&rok=2005&pismeno=

Průzkum vrchu Březina

From: Stanislava Buchova [mailto:st.buchova@volny.cz] Sent: Sunday, September 02, 2007 9:46 PMTo: hlavacek-r@muzeum-pribram.czSubject: Re: Brezina

Pane doktore, moc vás zdravím a také děkuji za operativní průzkum vrchu Březina. Je to škoda, že nic nebrání tomu, vystavět na něm dálnici i ty obludné větrníky. Když jsme zahradu koupili, byla všude téměř panenská příroda. Aparátčíci si hlídali své rekreační zařízení a všude kolem měli ekologicky ošetřovaná pole pro pěsování plodin na svou spotřebu. I dětská ozdravovna způsobila, že se zde udržovalo dobré prostředí. Teď vesnice již prodává pozemky na stavby rodinných domků a to je precedens pro osadníky k odkoupení i zatím jen přilehlých pozemků na Hájku. Obešla jsem ho, abych vám vyfotografovala pcháč bezlodyžný a viděla jejich, stále postupující devastaci. Je mi to moc líto. Nešlo by to přece jenom ještě jednou se pokusit o prohlášení tohoto krásného pahorku za chráněnou přírodní památku. Jezdíme hodně na kole a takové krásné místo jsme nikde neviděli. Jsou tu i hadi, ještěrky a netopýři. Aby se postupně nezastavěl. Udělala bych pro to vše. Jsem moc ráda, že jsem vás poznala. St. Bůchová


\
byl jsem se dnes podivat na \n pahorek Brezina. Dopadlo to, jak jsem ocekaval. V podstate jde o kulturni \n borovy porost, patrne na stanovisti kyselych doubrav (podlozni horninou je \n slabe premenena jemnozrnná bridlice). Ve stromovem patre hojne pristupuje \n briza, ktera vytvari misty i dominantu. Ciste breziny jsou hlavne na severnim \n okraji, kde patrne vznikly naletem brizy do mezofilnich travniku – \n v podrostu najdeme napr. jeste chrpu cekanek, coz urcite neni lesni druh. \n Travniky v lemu lesa (pokud vubec jsou) jsou z velke casti uplne \n zruderalizovane (dominuji zde napr. pyr plazivy nebo trtina krovistni), trochu \n prirozenejsi byly hlavne pri S okraji zapadni casti lesa, zde ale jiz \n zarustaji naletem keru a stromu (ruze, hloh, smrk, briza). Prave v techto \n zarustajicich travnicich byly nektere „lepsi“ druhy, napr. chrpa cekanek, \n pupava bezlodyzna (ta byla misty i v lese a na osazene lesni pasece), \n jetel alpinsky apod., ale celkove nic moc. Teplomilne travniky (podobne tem u \n Bukovan) zde nejsou. Takze asi jen stezi lze oponovat vystavbe cehokoliv tim, \n ze by zde zily nejake chranene rostliny. Snad by stalo za to podivat se na ty \n travniky v SZ casti lokality jeste nekdy zacatkem a v polovine leta, \n ale moc bych si od toho nesliboval. Vyskyt jedne nebo dvou rostlin nejakeho \n bezneho chraneneho druhu, jako napr. vemeniku dvoulisteho, by asi nebyl \n dostatecnym duvodem k zamitnuti stavby. Jinak skoro polovina lesa byla \n vykacena a nyni je zalesnena smrky, modriny a nikoliv jedlemi (i kdyz nejake \n jedle jsem tam ojedinele take zahledl), ale douglaskami – ani jedna \n z techto drevin se sem samozrejme nehodi, smrk je u nas puvodni jen \n v horskych polohach, v nizsich polohach vrchovin je vazan na \n podmacene pudy, modrin je mozna puvodni v Jesenikach (ale jinde u nas pry \n ne) a douglaska pochazi ze severni Ameriky. Zdravi Rudolf \n Hlavacek

sobota 1. září 2007

VE - Metodický pokyn

Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren ( http://www.env.cz/AIS/web-pub.nsf/$pid/MZPJKFBQVIIX/$FILE/OEKL-Metodika_VVE-20050502.doc)

Informace o VE na stránkách Chraštic

V clanku o VE je nutno narolovat na den 12.3.

http://www.obec-chrastice.cz/aktuality.html

úterý 28. srpna 2007

Stanovy Brezina o.s.

Stanovy občanského sdružení BREZINA o.s.

Brezina o.s. je dobrovolné společenství občanů. Je nezávislé na státní správě, spolcích, církvích, politických stranách a dalších organizacích, ale je ochotno se všemi spolupracovat k naplnění cílů dále uvedených.


§ 1
Základní ustanovení

1. Občanské sdružení nese název Brezina o.s..
2. Občanské sdružení je právnickou osobou ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění.
3. Sídlem občanského sdružení je Sedlečko 12, 262 72 Březnice. Místní působnost občanského sdružení není omezena.


§ 2
Cíl občanského sdružení

Cílem Brezina o.s. je spoluvytvářet občanskou společnost zejména tím, že budeme aktivně chránit přírodu a nedopustíme její znečišťování, ničení a poškozování.
Prvním konkrétním cílem Brezina o.s je zabránit, aby v okolí vrchu Březina, tj. v oblasti, která se nachází v blízkosti obcí Chraštice, Chraštičky, Bukovany, Sedlečko, Kozárovice, byla vystavěna série větrných elektráren


§ 3
Členství

1. Členem občanského sdružení může být každá fyzická osoba nebo právnická osoba, která souhlasí se stanovami a cíli občanského sdružení.
2. Členství je dobrovolné. Nikomu není upřeno právo požádat o členství. Nikdo nesmí být nucen ke členství proti své vůli.
3. Členství vzniká dnem přijetím za člena, o kterém rozhoduje Rada Breziny o.s. na základě podané písemné přihlášky uchazeče o členství.
4. Členství zaniká:
a)vystoupením člena z občanského sdružení, a to dnem uvedeným v písemném oznámení Radě Breziny o.s.,
b) v případě dlouhodobého nezájmu člena o činnost občanského sdružení jeho vyloučením z tohoto sdružení, a to dnem, kdy o tomto vyloučení rozhodne Rada Breziny o.s.,
c)smrtí člena,
d) zánikem občanského sdružení.

§ 4
Práva a povinnosti členů

1. Člen občanského sdružení má zejména právo:
a)účastnit se jednání valné hromady,
b)hlasovat na jednání valné hromady v případě, že je plně způsobilý k právním úkonům,
c)předkládat návrhy a náměty pro činnost občanského sdružení,
d)obracet se na orgány sdružení s podněty a stížnostmi a žádat o jejich vyjádření,
e)být zvolen do Rady Breziny o.s..
2. Člen občanského sdružení má zejména povinnost:
a)jednat v souladu s těmito stanovami, platnými právními předpisy a rozhodnutími orgánů občanského sdružení,
b)aktivně se podílet na plnění cílů sdružení,
c)svědomitě vykonávat funkce v orgánech sdružení,
d)dbát na to, aby nebyly poškozovány zájmy a dobré jméno sdružení.


§ 5
Orgány občanského sdružení

Orgány občanského sdružení jsou:
a)valná hromada,
b)Rada Breziny o.s.,
c)předseda a místopředseda


§ 6
Valná hromada

1. Valná hromada je nejvyšším orgánem občanského sdružení a tvoří ji všichni členové tohoto sdružení.
2. Valnou hromadu svolává Rada Breziny o.s. nejméně jedenkrát ročně a též vždy, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů Rady Breziny o.s..
3. Valná hromada:
a)projednává jedenkrát ročně zprávu předsedy o činnosti občanského sdružení v uplynulém období,
b)projednává výroční zprávu pověřeného člena Rady Breziny o.s. o hospodaření občanského sdružení,
c)projednává plán budoucích aktivit a úkolů občanského sdružení,
d)projednává rozpočet občanského sdružení,
e)spolurozhoduje o změně stanov a volí Radu Breziny o.s.
4. Každý člen má jeden hlas.
5. Valná hromada rozhoduje na základě hlasování. Rozhodnutí je přijato, jestliže pro něj hlasuje prostá většina přítomných členů. Rozhodnutí o změně stanov [§ 6 odst. 3) písm. e)] vyžaduje pro přijetí souhlas alespoň poloviny všech členů občanského sdružení a zároveň alespoň poloviny všech členů Rady Breziny o.s..

§ 7
Rada Breziny o.s.

1. Rada Breziny o.s. je výkonným orgánem občanského sdružení, která jej zastupuje navenek.
2. Rada Breziny o.s. má nejméně 3 členy.
3. Rada Breziny o.s. je volena na valné hromadě.
4. Rada Brezina o.s. zejména:
a)volí ze svých členů předsedu a místopředsedu a odvolává je,
b)svolává nejméně jedenkrát ročně valnou hromadu,
c)rozhoduje o přijetí nového člena,
d)rozhoduje o vyloučení člena občanského sdružení,
e)rozhoduje o zrušení občanského sdružení,
f)spolurozhoduje o změně stanov,
g)koordinuje činnost občanského sdružení,
h)zpracovává podklady pro jednání valné hromady,
j)pověřuje člena Rady Breziny o.s. kontrolou a evidencí hospodaření občanského sdružení
i)jmenuje mluvčího sdružení
5. Rada Breziny o.s. je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jejích členů.
6. Rada Breziny o.s. rozhoduje na základě hlasování. Rozhodnutí je přijato, jestliže pro něj hlasuje prostá většina přítomných členů.

§ 8
Předseda

1. Předseda je vždy členem Rady Breziny o.s..
2. Předsedu volí ze svých členů Rada Breziny o.s. a též jej odvolává.
3. Předseda zejména:
a)zastupuje občanské sdružení navenek a činí jeho jménem právní úkony,
b)spravuje účet občanského sdružení a rozhoduje o použití finančních prostředků na tomto účtu,
c)připravuje podklady pro jednání Rady Breziny o.s..
4. Předseda je ze své činnosti odpovědný Radě Breziny o.s..
5. V nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda Rady Breziny o.s..


§ 9
Hospodaření

1. Občanské sdružení je ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění, neziskovou právnickou osobou. Případný zisk ze svých aktivit, sponzorské dary a jiné příjmy (po odečtení režijních nákladů, výdajů na organizaci, správu a nutné platby) vynaloží ve prospěch cílů podle § 2.
2. Příjmy občanského sdružení tvoří zejména:
a)dary a příspěvky fyzických a právnických osob,
b)přidělené granty a dotace,
c)příjmy z činností při naplňování cílů sdružení,
3. Hospodařením občanského sdružení je Radou Breziny o.s. pověřen [§ 7 odst. 5) písm. i)] její člen, který je spolu s předsedou odpovědný za řádný výkon hospodaření a vedení účetnictví tohoto sdružení.
4. Hospodaření se uskutečňuje podle ročního rozpočtu schváleného valnou hromadou, která je též oprávněna hospodaření občanského sdružení kontrolovat.


§ 10
Zánik občanského sdružení

1. Občanské sdružení zaniká:
a)na základě rozhodnutí Rady Brezina o.s. o dobrovolném rozpuštění nebo sloučení s jiným občanským sdružením [§ 7 odst. 5) písm. f)],
b) rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR.
2. Zaniká-li občanské sdružení dobrovolným rozpuštěním, rozhodne současně Rada Breziny o.s. o majetkovém vypořádání.


§ 11
Závěrečná ustanovení

Občanské sdružení má právo v souladu s cíli své činnosti se obracet na státní orgány s peticemi a žádostmi.


V Bukovanech 08.09.2007

sobota 25. srpna 2007

Zápis z ustavujícího setkání Občanského sdružení Březina o.s.

Setkání se uskutečnilo dne 25. 8. 2007 v 18.30 v areálu zámku v Bukovanech za účasti cca. 30 občanů (viz podpisové listiny). Zapisovatelem byla paní Galina Tomíšková.

1. Pan Jiří Pavlíček přivítal všechny zúčastněné, zejména místní občany, a seznámil je s programem a cílem setkání, tj. s vytvořením občanského sdružení (dále os) a s cílem os.

2. Pan Jaroslav Řasa přítomné seznámil s tím, že v době rozhodování o záměru výstavby nebyly k dispozici i objektivní informace o některých možných negativních vlivech, které by mohlo mít vybudování velkých větrných elektráren (VVE) na zdraví obyvatel a okolní přírodu s tím, že v případě hlubšího zájmu lze přizvat k diskusi i experty na tuto problematiku. Dále upozornil na dopady na ceny nemovitostí a nevýhodné aspekty smlouvy předložené firmou ELDACO, která byla podrobena právní expertíze.

3. V následné diskusi občané vyjádřili znepokojení nad výstavbou VTE a podpořili vznik občanského sdružení Březina.

4. Účastníci se seznámili s návrhem stanov a s postupem při registraci o.s.

5. Při hlasování byl návrh stanov jednomyslně schválen.

6. Na závěr 25 účastníků připojilo svůj podpis k žádosti o registraci.

7. Byla zvolena Rada o.s. ve složení: Jindřich Bůcha, Václav Novák, Jiří Pavlíček, Jaroslav Řasa.

8. Na to Rada zvolila jednomyslně předsedou pana Jiřího Pavlíčka.

8. Po zaregistrování Březina o.s. Ministerstvem vnitra ČR obdrží všichni členové písemné vyrozumění s pozvánkou k dalšímu setkání.

V Bukovanech 25.8. 2007




Jiří Pavlíček Galina Tomíšková Jaroslav Řasa
Předseda Rady Březina o.s. Zapisovatelka člen Rady Březina o.s.

pátek 24. srpna 2007

Seznam členu Brezina o.s.

1 Marie Jegorovová Na Dobešce 2, Praha 4
2 Kateřina Jegorovová Na Dobešce 2, Praha 4
3 Magdalena Bartošová
4 Lubomír Vlk Chraštičky 17
5 Lenka Vlková Chraštičky 17
6 Václav Novák Sedlečko 12
7 Jarmila Nováková Sedlečko 12
8 Jindřich Bůcha Nedvěsská 6, Praha 10
9 František Hrudka Příbram VI/443
10 Eva Mádlová Příbram VII/449
11 Jaroslav Mádlová Příbram VII/449
12 Jarmila Kašová Buková 14, Praha 3
13 Ivo Kaša Buková 14, Praha 3
14 Lubor Vopat Sedlečko 1, Březnice
15 Eliška Vopatová Sedlečko 1, Březnice, 262 72
16 Stanislava Bůchová Nedzvězská 6, Praha 10
17 Josef Tuhý Jablonecká 7, Praha 9
18 Jiří Vostarek Chraštičky 28
19 Jaroslav Řasa Litvínovská 14/593, Praha 9
20 Jiří Pavlíček Jana Masaryka 19, Praha 2
21 Galina Tomíšková Záhřebská 20/158, Praha 2
22 Adam Tomíšek Záhřebská 20/158, Praha 2
23 Jakub Tomíšek Záhřebská 20/158, Praha 2
24 Prokop Tomíšek Záhřebská 20/158, Praha 2
25 Marta Tomíšková Záhřebská 20/158, Praha 2,
26 Jan Řanda Pod Lysinami 13/468, Praha 4, Hodkovičky
27 Roman Dýcka Sedlečko 15
28 Lenka Dýcková Osvoboditelů 1362, Praha 5
29 Pavel Myška Plevcuská 3116, Pha 4
30 Alena Myšková Plevcuská 3116, Pha 4
31 Milan Kovanda Na Cihlářce 22, Pha 5
32 Jana Kovandová Na Cihlářce 22, Pha 5
33 Marek Kovanda Taussigová 1, Pha 8
34 Tomaš Kovanda Sokolovska , Pha á
35 Maxmilián Kovanda Nevanova 1063
36 Roman Kubíček Chraštiky 26
37 Ilona Chotěborská Nádražní 1220, Milevsko
38 Miloslava Karhanová Chraštičky 33
39 Václav Karhan Chraštičky 33
40 Radek Karhan Chraštičky 33
41 Iveta Vostarková Chraštičky 28
42 Ondřej Vostarek Chraštičky 28
43 Ludmila Cízová Chraštičky 27
44 Vrastislav Cíza Chraštičky 27
45 Milan Cíza Chraštičky 27
46 František Valter Chraštičky 30
47 Irena Valterová Chraštičky 30
48 Milena Štastná Chraštičky 29
49 Dana Štastná Chraštičky 29
50 Květoslav Štastný Chrašitčky 29
51 Jiří Štastný Chraštičky 29
52 Václav Staněk Chraštičky 52
53 Jaroslava Staňková Chraštičky 52
54 Vladimír Hejtmánek Šultýsova 6, Pha 6
55 Hana Hoštičká Šultýsova 6, Pha 6
56 Lubomír Doležal Na Popelce 80
57 Hana Doležalová Na Popelce 80
58 Petr Holeček Doležalová 1051, Pha 9
59 Ivana Holečková Doležalová 1051, Pha 9
60 Hana Krejčová Chraštičky 59
61 Josef Krejčí Chraštičky 59
62 Martina Kabátová Chraštičky 59
63 Roman Krejčí Chraštičky 59
64 Milada Zoubková Chraštičky 16
65 Milena Sedláčková Moskevská 1462, Most
66 Stanislava Klímová Dvořaka 834, Milevsko
67 Tomáš Větrovský Chraštičky 39
68 Monika Větrovská Chraštičky 39
69 Lada Bendlová Hurbanová 1305, Pha 4
70 Václav Benda Hurbanová 1305, Pha 4
71 Vladimír Karas Chraštičky 46
72 Dana Karasová Chraštičky 46
73 Zdeněk Pospišil Školní 34, VelkáVoda
74 Pavel Konopásek Mirovická 1116, Pha 8
75 Renata Prchlíková Podolská 1490, Pha 4
76 Václav Káš Chraštičky 10
77 Petr Skřípal Chraštičky 47
78 Dana Skřípalová Chraštičky 47
79 Petra Skřípalová Chraštičky 47
80 Dan Skřípal Chraštičky 47
81 Kateřina Myšková Chraštičky 49
82 Jaroslav Káš Chraštičky 43
83 Marie Kášová Příbram
84 Ilona Zelnerová Mrkvičková 1361, Pha 6
85 Lubomír Zelnerová Mrkvičková 1361, Pha 6
86 Kateřina Dýcková Osvoboditelů 1362, Praha 5
87 Jiří Fajt Holandská 28, Pha 10
88 Pavla Fajtová Holandská 28, Pha 10
89 Karel Nejepínský Ketnerova 1, Pha 1
90 Alena Nejepínská Ketnerova 1, Pha 1
91 Jan Svoboda Roháčová 48, Pha 3
92 Alena Růžíčková Osvoboditelů 1362, Praha 5
93 Lenka Růžíčková Sídliště 1064, Pra 5
94 Petr Růžíčka Osvoboditelů 1362, Praha 5
95 David Mareš Bukovany 17, 26272 Březnice
96 David Kaiser Bukovany 1, 26272 Březnice

čtvrtek 23. srpna 2007

Sympatizujicí s Brezina o.s.

1
Ladislav
Nebesky
Březnice 129 262 72


2
Alena
Partišová
Pha 4 Bojanovická 2707

ala.partis@centrum.cy
3
Petr
Sojka
Praha 4 Na Lepšim 10

petr.sojka@czech-tv.cz

4
Marie
Handlová
Praha 4 Hrusicka 2522

čtvrtek 12. července 2007

Iniciativy členů (nápady, návrhy, podněty, kritika etc.):

Co by pomohlo sdružení:

Plánované akce:

1.Rozeslaní dopisů starostům Bukovan, Kozárovic, Chraštiček, Stavební ůřad Milín, Policie ČR - Milín s informací ohledně registrace Brezina o.s.

2. Zorganizovat setkaní členu (kde?, kdy?)